Na poli a louce

Pondělí v 20:18 | LeS |  Výlety
Vždy obdivuji fotografie makra. Nevím, čím to je, ale nedaří se mi správně zaostřit na blízko. A když už ano, tak si obvykle stíním, takže obrázek je tmavý. Když si šla dcera pro vysvědčení vstávala jsem s ní, vyprovodila jsem ji a pak jsem vzala foťák a vydala se cestou kolem pole.
Asi by bylo smutné, kdyby pole tvořily jen klasy. Miluji barevnost, i když zemědělci asi nejsou nadšení z plevele. A vyhovoval by jim tento obrázek .-)
Vím, že nejsem jediná, kdo miluje bílé kopretiny. Tak jedna fotografie.
A další fotografie, kdy jsem zkoušela makro. Byla to tedy spíš zkouška mojí trpělivosti, protože těch fotek jsem udělala skutečně hodně, než se z nich dalo těchto pár vybrat .-)
Naštěstí hmyz spolupracoval. Teprve se probouzel nebo ještě dřímal - jako tento čmeláček.
To včelky už pilně pracovaly a o kousek dál se mi jednu podařilo zachytit, když opouštěla červený květ máku.
Hmyz si dával na květech snídani.
Tento brouček se mi točil z různých stran a nenechal se rušit objektivem, když jsem se snažila najít tu správnou vzdálenost, abych měla ostrý obrázek jitrocele.
Rosou obklopené květy a listy byly skutečně kouzelné. Nejen mě asi připomenou perly a křehkou krásu.
Ranní procházka i vysvědčení se vydařilo. A mohly jsme s dcerou oslavit úspěch .-) :-)
 

Jídla nové generace

22. června 2020 v 18:16 | LeS |  Normální den
Tak teď si někdo z té starší generace možná představí Návštěvníky a jejich kostku, v které bylo všechno důležité. Příprava byla zajímavější než výsledek. A chuť stále stejná. To jídla, která mám na mysli, musí naopak být zajímavá na talíři, chutná (nejlépe i zdravá) a hlavně rychlá. Jsou to jídla pro moji dceru.
V době zavření školních jídelen, byl vyžadován oběd a teplá (nebo aspoň zajímavá) večeře. A protože mám dceru ve vývinu, nějak jsem neříkala, "namaž si chleba s máslem, když máš hlad," jak nám to říkali naši. A tak jsem vymýšlela rychlé večeře, které by byly do půlhodiny hotové.
Často si dcera sama nacházela recepty na internetu a často v angličtině. Když se mě ptala, jestli tomu rozumím, jen jsem odvětila, že jo, že to má obrázky. Naštěstí to byly recepty z youtube, kde byl ukázán postup. I když některé suroviny jsem nepřeložila a když přeložila, odmítla jsem je použít (javorové sirupy, barbecue omáčky, apod.) a nahradila něčím jiným. Ono to stejně nakonec kolikrát nemělo tu chuť, jakou to mělo podle videa a jejích představ.
To, co vede, jsou smetanové omáčky s parmazánem, s čedarem, s těstovinami, zapečené s brambory, rychlý je losos, na který už máme několik receptů (na víně, se špenátem, jen opečený) - a nějak dceři nevymluvím, že je to hodně drahá večeře. Naštěstí si občas dá brambory na loupačku nebo škubánky. Miluje také sushi, krevety, ale ty odmítám připravovat, ty si dělá sama.
Občas se mi povedou i kousky kuřete skoro jak od KFC - ale to asi zapomněla tou dlouhou abstinencí, jak to vlastně chutná. Jinak si takovou pochvalu neumím vysvětlit. A když je potřeba udělat dressing, beru to, co je doma. Někdy tvaroh, lučinu, jogurt, majolku, kečup, horčici, bylinky, co zrovna jsou - některé suroviny smíchám a doufám, že to k jídlu bude.
Jestli je něco úžasně rychlé, tak je to kuskus, rýžové nudle, a úžasně variabilní listové těsto (s jablky, ananasem, slaní šneci, s marmeládou, tvarohem, pudinkem...). Na obrázku s jablky, skořicí, máslem, sušenými brusinkami, ořechy :-)
Recepty, které sklidily úspěch, si zapisuji do malého notýsku - většinou zaberou tři řádky. A zvládla by je dcera sama. No, babička by se divila, kde zůstalo knedlo vepřo zelo, kachna a vývar na polívku, který se pomalu vaří přes noc. Myslím, že to umění vaření zůstane, ale také se čím dál častěji vaří rychlá, jednoduchá jídla, objednává pizza a vychutnáváme si i možnost chodit zas do restauraci.
A co vy? Jakému vaření dáváte přednost. A umíte knedlíky? Já se přiznám, že ne :-)
A na závěr jednu dobrotu. Nahrazuje brambůrky. Tohle je brambora na špejli potřená olejem, obalená v paprice, česneku, sýru, soli, a upečená v troubě .-)

3knihy o psychologii

8. června 2020 v 15:06 | LeS |  Shlédnuto, přečteno, slyšeno-recenze
Luise Hay, Cheryl Richardson - Je jen na Vás budete-li mít skvělý život
Dvě ženy, které se zabývají osobním růstem se setkávají v hotelu, na skypu, i u Luise Hay doma, a vedou společné rozhovory. Řekla bych, že více se Cheryl Richardson ptá, a Luise Hay vypráví o svém životě. O tom, co jí pomohlo, a jak pomohla tím, co objevila, druhým. Cheryl Richardson přidává svůj osobní pohled a situaci ze svého života. Ale vesměs si notují.
Nejdůležitějším je mít rád sám sebe a myslet pozitivně, pak se spoustu věcí vyřeší samo. Moc se mi líbí hned první kapitola "Zvedněte sluchátko a otevřete poštu." Louse stačily jen tyto dvě jednoduché věci, aby se začaly věci obracet k lepšímu. Někdy toho chceme také moc a rychle, a nedokážeme čekat. Ale obě dvě ženy se shodly v tom, že jejich úspěch nepřišel hned, že před tím byla spousta činností. Mám takový pocit, že úspěch přijde, až když jsme na něj připraveni, a myslíme věci vážně.
Knížka prochází celým životem Luise a končí i povídáním o smrti. Luise Hay je už přes sedmdesát, a přestože podle sebe zažívá nejkrásnější dny života, uvažuje i o tomto tématu. Louise má dva lidi, kteří se postarají o její tělo i její duši. Přijde mi to připravenost, chce odejít ze světa co nejlépe. (Louise L Hay je už po smrti, snad odešla ze života tak, jak si naplánovala).
V knize je i několik afirmací. A mnoho afirmací lze provádět i při každodenních lidských činnostech - při konzumaci jídla, při řízení auta apod. A mnoho afirmací je o vděčnosti a o lásce.
Je to laskavá knížka. Je to i příslib, že když někomu tyto věci fungují, a je někdo, kdo se dokáže cítit velmi dobře ve svém životě, a dokázal vybudovat nakladatelství a zařídit krásný dům, může to fungovat a povést se i mně. Uzdravit se, nebo si splnit své sny.


Jan Svoboda - Modelkou v padesáti
Musím přiznat, že pana Svobodu jsem neznala. Ale po této knížce jsem ho začala vyhledávat a kdyby ještě ordinoval, hned se k němu přihlásím. Začala jsem si ho ohromně vážit a se spoustu jeho názorů se ztotožňuji. Je to skutečně odborník, který dokáže předávat svoje vědomosti dál.
V knížce je 36 příběhů z psychologické poradny. A většina z nich je o pozitivní změně u dotyčného klienta. Pan Svoboda dokáže povídáním a opakováním řečeného a dalšími psychologickými postupy najít, kde je problém. A ukázat klientovi, aby ten problém objevil sám a hlavně nalezl řešení.
Je až neskutečné, že problémy, které se zdály neřešitelné, dokázali klienti vyřešit a dokázali zlepšit svůj život.
Z mé zkušenosti vím, že je moc dobré si povídat s někým, kdo vás skutečně vyslechne. Ale nikdy se mi nepodařilo "přes psychologa změnit svůj život k lepšímu".
Další příběhy, které nejsou přímo vyřešením problému v psychice klienta, jsou o situaci, o případech, které pan psycholog zažil. A nechávají čtenáře, aby se sám zamyslel. Co je dobré, co je špatné, jak by to mohlo být lepší...
Knížka mě skutečně nadchla, moc se mi líbilo, že řešení existuje. A obdiv všem klientům, kteří na sobě zapracovali, některé věci v životě změnili, a začali se i cítit lépe.


Laurent Gounelle - Muž, který chtěl být šťastný
Muž, který chtěl být šťastný, trávil dovolenou na Bali a několik dní před odjezdem našel mistra, který se mu pár dní věnoval. Nejprve muž ani nevěděl, že mu něco chybí. Později se naučil být svobodný. Být svobodný ve svém rozhodování, být svobodný ve výběru cíle i v cestě za ním.
Knížka není jen výčtem rad, ale příběhem. Popisem pár dnů, které Julian prožíval.
A jednu z těch rad jsem si vzala k srdci. Člověk by měl mít někoho, kdo mu věří, že cíle dosáhne a podporuje ho. Nemusí to být ani živý člověk, může to být někdo, kdo mu věřil v minulosti. Je ale dobré, když se vyskytnou překážky, aby byl někdo, kdo vás podpoří. A my to tak nevzdáme.
Myslím, že člověk v knize najde něco, co ho zaujme. Jako ve spoustě duchovních knih.
 


Květen

2. června 2020 v 17:53 | LeS |  Normální den
V květnu jsem si přečetla Máj od Máchy. Dcera ho měla v povinné četbě a já si uvědomila, že jsem ho nikdy nečetla. Žádná romantika, pěkná hrůza. Do toho jsem si pustila Kytici od Erbena a horor. Ani jsem neviděla všechny natočené balady.
Naštěstí v životě to bylo úplně jinak. A máj se ukázal jako ten pravý měsíc lásky. Ona ta láska nemusí být vždy jen k muži.
Může být například ke krajině. A já si z fotografií z procházek vytvořila fotoknihu. Sbírku fotografií za rok, které se nejvíc povedly, doplněné básničkami. Taková moje malá radost.
Ten, kdo má děti, určitě mi dá za pravdu, že ta láska k nim je ohromná. Moje dcera roste. Ale nacházíme společný čas. A nejen nad úkoly. Těžko se jí zvládá odloučení od spolužáků a kamarádů a o to víc chce pozornosti… Ale užívám si to. Nebude to tak dlouho trvat a vyletí mi z hnízda.
A protože jsem chtěla vždy víc dětí - také si náramně užívám roli tety. Konečně jsem po dlouhých měsících viděla ty dva špuntíky. Zas vyrostly, zas zmoudřely, projevují se u nich vlastnosti a zájmy holky a chlapce… až se tomu musím smát, jak od mala jsme nastaveni určitým způsobem. Přenášejí na mě tu svoji dětskou radost a přímočarost.
A láska ke kamarádům. Navštívila jsem kamarádku. A není nad to jentak podrbat o všem možném i nemožném.
A při tom volnu jsem si uvědomila i moji lásku k práci. A že jsem dobrá v tom, co dělám. Že mi to pořád ještě myslí. Ono to není špatné dát si prázdniny. Člověk si pak víc váží toho, že se může vrátit k tomu, co mu jde a čím si vydělává slušné peníze. I když s tím volnem se to nemá přehánět, aby člověk nepodlehl nicnedělání :-)
A láska k muži. Který pro mě udělal něco, co nemusel. A radost z nalezení spřízněné duše… Ale o tom někdy příště .-)

Kam dál

Blogoví přátelé: nejen...
www.reveriedreams.blog.cz - vymyšlené příběhy
www.tinka77.blog.cz - oblečení barbie
www.dasatomaskova.blog.cz - na křídlech vážky
https://humanlizards.blogspot.com- kreslení,básně
www.veki.blog.cz - kamrlík
http://ublondyny.blogspot.com/
http://miric.unas.cz/
http://marijakesfoto.blog.cz/-cestování
http://ohnice.blog.cz/
http://australsky.blog.cz/
http://vceliraj.blog.cz/
http://zjinyhosveta.blog.cz/
www.supice.blog.cz - moudra
www.kdyz-se-dvojcata-nudi.blog.cz