Psát nebo nepsat?

18. dubna 2015 v 17:33 | LeS |  Zamyšlení
Narazila jsem na spoustu blogů, kde je cílem autorů "vydat knihu", "být novinářem", "věnovat se psaní". Lze to? Není to jen nepřiměřeně velký cíl? Vždyť kolik je spisovatelů v České republice, kteří se tím živí? A čtou se vůbec knihy? A čtou se seriózní noviny? Nebo čtenáři vyžadují jen nadsázku, drby, apod.? A novinář se mění ve špicla? A lze vůbec napsat knihu, která bude ta úžasná, výjimečná, a proslulá na celém světě?
Píši už hodně dlouho. Sepsala jsem hodně básniček do šuplíku. Hodně příběhů, divadelních her, ani nevím, čeho všeho. Jenže jsem také hodně četla. Do svých osmnácti. Pak bylo míň a míň času. Člověk se musel věnovat tomu, co mu vydělá peníze a ne svým snům.
Ale přesto jsem psala - na stránky. Našla jsem si skupinku lidí, které jsem ráda četla - asi to znáte i tady. Vypsat se. Ze svých pocitů. Smutku, lásky, radosti... Postupně jsem přestala snít, že budu někdy slavnou spisovatelkou. A postupně se psaní méně a méně věnovala.
Vždyť bylo tolik lidí, kteří byli lepší než já. A měli i větší ohlasy. A to se psaním také neživili. Potkala jsem doktora, učitelku, dělnici, všechny možné profese... a obdivovala, co dokázali napsat. A zažívala pořádkou kritiku. Až jsem chtěla se vším praštit a nikomu nic neukázat. Já sakra vím, že to nemá správný počet slabik a není to rytmicky správné, ale když to počítám, tak mi to nesedí už vůbec a nelíbí se mi to. A vůbec, píši nejlépe, jak umím.
Až jednou... Zažila jsem si svých "pět minut slávy". Napsala jsem blog ze života. A měla jsem pozitivní ohlas. A dostala nabídku. 300,- Kč za článek. Pro mě sen. Je to vůbec možné? Někdo mě čte! Někomu se líbí, jak píši! A navíc za to dostanu peníze!
Asi víte, že když jsou nápady, tak psaní jde samo. Jenže... přišly pochybnosti. Co když už nenapíši nic dobrého? A je to, co jsem napsala, slušné? A můžu to vůbec zveřejnit? A zaslouží si to tři stovky? Prostě mi to za ty peníze přestalo jít. A tak jsem napsala jen pár článků. Schovávala časopisy, v kterém byly napsané (ne, abych je později pyšně ukazovala, ale aby na ně nikdo nepřišel a nikdo neviděl, že jsem pod tím podepsaná já). Prostě mě najednou zaskočilo, že se mi konečně splnilo to, co jsem si přála.
Možná každý sní ten svůj "americký sen". Být slavný, vydělat hodně peněz, a hlavně dělat to, co má pro něj smysl. To, co ho baví... A tak pokud bych mohla poradit. Nenechte se zaskočit. Dělejte to, co vás baví. Je to důležité. Je to váš čas života a vy se rozhodněte, čemu ho chcete věnovat. Nenechte se rozhodit kritikou. Každá správná kritika vás ve skutečnosti posune dál. A pak - nenechte se zaskočit sami sebou. Přijměte uznání. Až budete jen krůček od toho vašeho snu, nebojte se ten krůček udělat. Protože pokud se budete bát, že na to nemáte, že nejste dost dobří, že někoho zklamete... a couvnete... budete muset čekat na další příležitost.
Nevzdávejte. Pokud chcete psát. Pište. Pokud se potřebujete ze svých pocitů vypsat, udělejte to. Pokud máte pocit, že musíte něco napsat, udělejte to. A pokud chcete čtenáře - budete je mít.
Ať se vám splní vaše sny!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Blogoví přátelé: nejen...
www.reveriedreams.blog.cz - vymyšlené příběhy
www.tinka77.blog.cz - oblečení barbie
www.dasatomaskova.blog.cz - na křídlech vážky
https://humanlizards.blogspot.com- kreslení,básně
www.veki.blog.cz - kamrlík
http://ublondyny.blogspot.com/
http://miric.unas.cz/
http://marijakesfoto.blog.cz/-cestování
http://ohnice.blog.cz/
http://australsky.blog.cz/
http://vceliraj.blog.cz/
http://zjinyhosveta.blog.cz/
www.supice.blog.cz - moudra