Povzbuzení

15. května 2015 v 18:34 | LeS |  Zamyšlení
Teď jsem si přečetla jeden milý komentář... povzbuzení... nic víc asi člověk nepotřebuje... Jen ten malý kousíček chvály, ocenění, povzbuzení, úsměvu.
A vybavil se mi při tom jeden můj bývalý učitel ze základní školy. Psal nám každý týden krátké hodnocení do žákovské knížky. Mám ji dodnes schovanou. A jednou jsem mu poslala básničku o naší obci. Jeho odpověď byla krátká, ale milá, že si myslí, že mám talent a je zvědavý na další moje dílka. Znamenalo to pro mě hodně. Dodnes, když ten jeho lístek objevím, vzpomenu si a usměju se. Povzbuzení.
Nikdy jsem nenašla odvahu mu ukázat další básničky. Později jsem s ním často jezdila i autobusem, když jsem se v pátek vracela domů ze školy, a občas jsme si povídali. Napsala jsem mu kdysi "šuplíkový" dopis. Dnes už ho není kam odeslat. Ten učitel už není mezi námi. Dávám ho sem na blog. Možná, kdo ví... .-)


Milí pane učiteli,

tak ráda se vracím domů. Vždy jsem se těšila, až autobus zastaví a já ze šedého města vstoupím do svěží zeleně. Ale nyní se těšívám i na něco jiného. Na Váš úsměv, Vaše poklony. A ptám se sama sebe, kde berete tolik optimismu, tolik energie. A jaký to máte dar, že dokážete svou náladu předávat dál.

Váš úsměv beru jako páteční kapky. Věřte, že nikdy nezapomenu. Nechutnají vůbec hořce, spíš naopak. Jsou sladké a krásně hřejí. Na jazyku i na srdci. A působí dlouho. Na celý týden mě zahrnou štěstím a radostí. Radostí, která se vzpírá uvnitř a chce mermomocí ven, aby i jiné potěšila. Štěstím, které touží být rozdáváno.

Učím se od vás. Už zvládám úsměv jako malou násobilku a čtu si ve tvářích jiných lidí. Ještě pár hodin laskavosti… A pane učiteli, stačí to do života? Dokážu se mu ubránit? Ano, dělí nás pár let a zkušeností a možná i jiný názor na svět.

Ale přesto, nebo snad právě proto, že mi ukazujete ten Váš svět, bych Vám chtěla poděkovat. Děkuji Vám za vše, co jste mě naučil ve škole. Ale nejvíce Vám děkuji za to, co mi každý pátek dáváte.

Na shledanou

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zita Zita | Web | 16. května 2015 v 11:55 | Reagovat

Tak tohle je moc krásné, skoro až vyznání. Je dobře, že jste to sem na blog dala, možná si to přečte, třeba to takhle funguje. Kdopak ví, co je mezi nebem a zemí.

No a pokud se neurazíte, mohly bychom si třeba tykat, na blogu se na věk moc nekouká. ;-)

2 slunecnyden slunecnyden | 16. května 2015 v 12:57 | Reagovat

Zito, děkuji. A s tebou tykat určitě :-) Navíc přemýšlím, že ti dám na blogu speciální čestné místo :-) Mě budeš z těch přečtených článků znát za chvíli víc než moje rodina :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Blogoví přátelé: nejen...
www.reveriedreams.blog.cz - vymyšlené příběhy
www.tinka77.blog.cz - oblečení barbie
www.dasatomaskova.blog.cz - na křídlech vážky
https://humanlizards.blogspot.com- kreslení,básně
www.veki.blog.cz - kamrlík
http://ublondyny.blogspot.com/
http://miric.unas.cz/
http://marijakesfoto.blog.cz/-cestování
http://ohnice.blog.cz/
http://australsky.blog.cz/
http://vceliraj.blog.cz/
http://zjinyhosveta.blog.cz/
www.supice.blog.cz - moudra