O nešťastných láskách

8. července 2015 v 17:58 | LeS |  Zamyšlení
Podtitulek: Proč je Tajemství tajemstvím aneb O znásilňování duší
Rozhodla jsem se napsat zamyšlení pro osamělé, hledající, tápající, nešťastně zamilované, anebo jen pro to zamyšlení (ať moje nebo tvoje .-)
Líbí se mi síla myšlenek. Představíte si jablko a dostanete ho. Skutečně. Pokud uděláte ovšem nějaký krok - například si o jablko řeknete, zatřesete stromem, apod. Nikdo nedostane nic bez toho, aniž by se snažil. Musí projevit zájem a věřit, že je úplně přirozené něco získat (dostat jablko). Snadné je získat jablko, na těch větších věcech je to "náročnější", ale příšerné je přitahovat si tímto způsobem partnery.
Abyste mi rozuměli. Představte si, co by měl umět váš ideální partner. Tak například by měl být výborný řemeslník. A vy skutečně potkáte muže, který je řemeslníkem. Bingo. Funguje. Žádný problém. Ne, tak třeba ten řemeslník tráví většinu času v hospodě. Anebo třeba v dílně. Anebo třeba ani ne, ale vůbec si s ním nerozumíte a nemáte o čem s ním mluvit. Pokud vám stačí to, že je řemeslník, tak dobré. Pokud vám začnou vadit další věci, budete zřejmě zkoušet znova. Věřte mi, ani společné zájmy nejsou tím nejdůležitějším.
Také jsem to "nevědomky" tak vyzkoušela. A pak jsem měla toho hledání dost a začala vzpomínat - ta moje první láska. To bylo úžasné. Úplně skvělé. To bych chtěla znova. Jen jsem si snila, aniž bych věděla, že tím něco způsobím. Ale stalo se. Dejme tomu, že si také tak sníte. Připustíte i, že to nepůjde s tím stejným partnerem, protože je třeba už zadaný,... a tak se vám připlete do cesty někdo podobný. Možná to ani netušíte. Jenže pak narazíte na to, že se k němu chováte vy hodně podobným způsobem. A najednou zjistíte, že to začne ztroskotávat na nějaké věci - a ať žijí náhody - tak na úplně stejné věci, jako s tou první láskou. Jenže to člověk hned nevidí. Buď si řeknete, že je to blbost, že jste starší a dokážete se přes to přenést, dokážete se poučit, vyřešit (ono to ani jinak v partnerství nejde), nebo půjdete hledat dál, protože zjistíte, že bylo skutečně dobře, že jste se s tou "perfektní" první láskou rozešli.
Neuvěřitelně těžké nám připadají neopětované lásky. Ztrácíme spoustu dní (měsíců, roků) trápením se. Vy ho milujete, je podle vás báječný, on vás nechce. Nebo jste spolu chodili, podle toho druhého to skončilo, vy se v tom pořád plácáte a pořád ho tak strááášně milujete, a nemůžete přece mít někoho jiného, to přece nejde, to by byla zrada, a on se jednou vrátí, on pochopí, atd. Tak a začnete si představovat, jak spolu zas jste. Nevzdáte to. Haha. Jste spolu. Může být, že dosáhnete svého (pokud se neutrápíte). Jenže pokud nevyřešíte, proč vlastně k rozchodu došlo, zas k němu dojde... A zas to bude tak bolestné... Proč? Protože on měl pochopit? Ne, to vy jste měli pochopit. To nebyl jeho problém, že s vámi není. To je váš problém, že po něm stále toužíte. On nemusí nic chápat. On je samostatná bytost, která se může rozhodnout jakkoliv. Ale co vy? Proč vy, proč já nemám partnera, který se mnou skutečně chce být? To nejsem dost dobrá? Nebo jsem hloupá? Nebo ošklivá? Nebo mám velké nároky? Nebo...? Nic z toho. Stačí jen pochopit. Já můžu být s tím, kdo se mnou být chce .-)
A proč jsem psala v titulku o znásilňování duší a proč je tajemství tajemstvím? Protože jsem chtěla říct, že není skutečně důležité, za každou cenu dosáhnout svého. A není důležité to, jak si představíme toho druhého partnera (kolik bude mít peněz, jak bude vypadat), ale je důležité, jak vnímáme sami sebe. Jaké jsou naše postoje k druhým, k penězům, dětem, životu... jak si stojíme za sebou a za láskou. Jak chceme ten budoucí vztah zvládnout. Jestli očekáváme, že nám partner bude nevěrný, nebo jestli si myslíme, že nám splní každé naše přání. A pokud si nějaké ty svoje chybky nechceme přiznat, to si pište, že na ně přijde partner. A pak dochází k tomu známému "měla/měl by ses změnit", kdy se navzájem obviňujeme, aniž bychom přiznali svoji vlastní chybu.
Někteří z nás si možná myslí, že samotu nezvládnou. Že je to příšerné. Nebo naopak, že už chtějí být pořád sami a nikdy se nezamilovat. Nebo že si zas vyberou blbého partnera... Já po všech těch zkušenostech si myslím, že partnerství je úžasná věc. Ale že se mu člověk musí učit. Samota je výborná na urovnání si myšlenek. Ale jen s někým zjistíte, jestli dokážete být tím správným partnerem .-)

Trochu se přehřál zdroj,
nedokážu vrátit se zpátky,
copak jsem jenom stroj,
co v hlavě má (z)matky?

Zkouším tu restart dokola,
program se zhroutil znova,
láska je jasná potvora,
však z jedniček svléká slova.
(a co teprve dokáže s dvojkami,
tj. dvojicí, neboli párem) .-) :-)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 tinka77 tinka77 | Web | 8. července 2015 v 18:39 | Reagovat

Lásku a vzťahy by som prirovnala k flaške kvalitného vína. Zo začiatku správne chladená čerstvo otvorená báječná. Lenže ouvej nedopitá príliš dlho otvorená vyprchá...Asi je to tak, že každý vzťah všetky tie roky ostanú v nás a ostávajú našou súčasťou. Niekto proste nevie byť s jedným partnerom. Kto ale chce musí zlaviť zo svojich nárokov a žiť pre druhého a vedľa druhého aj keď vzťah už vyprchal. Zvlášť ženy majú vysoké nároky. A chyba je aj to, že nie sme ochotní riešiť krízy, ktoré prichádzajú. Dnes je lahké odlákať partnera niekomu inému - často otca rodiny a nestretá sa to už Bohužiaľ so spoločenským nesúhlasom. No a že po čase máme totožné problémy s každým partnerom ? Máme tie isté vzťahové chyby aj so susedmi, alebo na pracovisku. ... Takže - páči sa mi posledná veta... My budeme s manželom o 2 roky spolu 40 rokov. A to si občas hovorím, že keby som ho bola hne´d zabila - už som z basy vonku :-D

2 slunecnyden slunecnyden | 8. července 2015 v 18:49 | Reagovat

[1]: Tinko, já to napsala před 42 minutami a od té doby pořád upravuji - pořád není úplně ono-chce to asi básničku :-) Předělala jsem i tu poslední větu, nemůžu vystihnout slovy ten správný smysl - jak píšeš ty, zvládnout partnerství :-) Jinak obdiv těm společným roků! .-)

3 Zita Zita | Web | 9. července 2015 v 8:26 | Reagovat

U nás je to tak, jak popisuje Tinka, jsme spolu, už jen jako kamarádi. Vážím si toho, že jsme spolu zůstali, i přes tu dlouhou dobu, jsme spolu od roku 1974... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Blogoví přátelé: nejen...
www.reveriedreams.blog.cz - vymyšlené příběhy
www.tinka77.blog.cz - oblečení barbie
www.dasatomaskova.blog.cz - na křídlech vážky
https://humanlizards.blogspot.com- kreslení,básně
www.veki.blog.cz - kamrlík
http://ublondyny.blogspot.com/
http://miric.unas.cz/
http://marijakesfoto.blog.cz/-cestování
http://ohnice.blog.cz/
http://australsky.blog.cz/