Slunečný den17

11. září 2015 v 14:57 | LeS |  Slunečný den-love story
Syndy se chtělo brečet, když to viděla. Okna rozbitá, kytky, ubrusy, vázy na zemi, dveře vylomené a sendviče, které Syndy dělala ráno se válely někde pod tím vším. Jako by se místností prohnal tajfun...
Dívala se na tu spoušť.
Šla vedle. Pod botami jí křupaly střepy z oken a talířů. Bylo to strašné. Jako zlý sen.
"Kdo to byl, Williame?"
"Motorkáři. Nevidělas?"
"Proč?"
Zavrtěl hlavou.
"Budem je žalovat!"
"A koho? Poznalas je? A jak jim to dokážeš?" obrátil se na ni zlostně William.
Syndy svěsila hlavu a dívala se do vedlejší místnosti, z které přišla.
"Jak můžou něco takového udělat?" řekla jen pro sebe.
Pak šla vedle a vzala smeták a chtěla se pustit do uklízení.
William přišel za ní.
"Nech to být. Zavoláme policii. Sice je nenajdou, ale aspoň bych mohl něco dostat od pojišťovny."
"Ty jsi pojištěný?"
"Restaurace má sice dluhy, ale na pojistce nešetřím," a vytáčel číslo na policii. Telefon kupodivu fungoval.
Už za pár hodin ale oba nadávali na policii i pojišťovnu a banku. Ano, až se uzavře vyšetřování, prošetříme to, a pokud schválíme, že příčina poškození odpovídá… Ano, peníze nejdříve za měsíc… Rozhodně ne dříve… Ne, splátku musíte zaplatit včas… Ano, my víme, že jste dosud platil včas, ale to očekáváme i nadále, jinak vám budeme muset vypovědět smlouvu. Ne, není nutná osobní návštěva… Toto je schválený postup.
William zuřil: "Kde asi vezmu teď peníze na opravu? Jsem rád, že vůbec splácím. Nemůžu si dovolit teď nic kupovat. Jak to mám udělat? Nemůžu to zavřít a prodat. Kolik by mi kdo za to dal? Proč zrovna, když se začínalo trochu dařit? Snad peníze od pojišťovny přijdou brzy.
"Od Jima budu dostávat ryby dál. Bred mě také nepotopí. Dá mi i na dluh. Nádobí a přístroje rozbité. Skla v oknech musí zatím počkat…"
Syndy věděla, že jde o jeho velký sen. Bylo jí ho líto. Zvykla si tu a nechtěla hledat někde jinde práci. Nechtěla žít zas na pláži. Chtěla zůstat s Williamem, Marry a Tomášem.
Už to byla i její restaurace.
Syndy věřila Williamovi. Když on řekne, že to půjde, půjde to. Má ve městě známý a ty… Syndy věděla, že se z toho dostane nejen restaurace, ale i William. Jeho rozhodnost a odvaha ji naplňovala klidem. Začínala si ho vážit nyní ještě mnohem víc.
Policie sepsala protokol, který oba podepsali. Naštěstí jim uvěřila, že se jednalo o cizí zavinění a neprovedli to sami. Pak by od pojišťovny už nedostali vůbec nic. Když lidé z policie odešli, William poprosil Syndy.
"Syndy, prosím tě, pomůžeš mi?" Přikývla.
"Jel bych pro objednané jídlo. A musím koupit talíře a zařídit pár věcí. Trochu to tu zkus uklidit. Až přijedu, pomůžu Ti."
Ve dveřích se zastavil: "Nebudeš se tu bát, viď? Budu se snažit přijet co nejdříve."

Marry s Tomášem jako obvykle šli zvesela do práce. Už zdálky se jim ale něco nezdálo, a když přišli blíž k restauraci, uviděli, že je bez oken.
Vešli dovnitř. Vše bylo v pořádku. Aspoň se tak zdálo.
William je nechal posadit za stůl, sedl si naproti, a Syndy řekl, aby se také posadila. Pak jim vyprávěl, co se stalo včera. To, co řekl i do protokolu policistům: "Když jsme se včera kolem poledního vraceli se Syndy do restaurace, uviděli jsme chlapy, kteří rabovali v restauraci. Když si nás všimli, naskákali na motorky a odjeli pryč."
"To je hrozné, Willi, hlavně, že nic neudělali vám," Marry byla rozzrušená.
Tom zůstával klidný, ale stejně zvědavý: "Rozbili kromě skel v oknech ještě něco dalšího?"
"Nádobí bylo rozbité, nějaké jsem koupil… trouba naštěstí funguje, ale musel jsem si půjčit lednici,..."
"Takže otevřít můžeme?" ptal se dál Tom.
"Ano, můžeme otevřít," odpověděl William.
"Tak proč tu sedíme, jdeme na to," odpověděla Marry.
"Otevřít můžeme, ale..." William se odhodlával doříct to, co bylo největším problémem. A čekal na jejich reakci: "Nemůžu zdražit jídlo, protože by sem nikdo nechodil, a protože jsem musel nyní některé věci koupit na dluh... Víte, že mám už nyní dluh v bance, který musím splácet, a tak... Nemůžu vám dávat mzdu."
"To není problém,…"
"Marry, je to problém. Víš, že jsem vám nedával nic moc,… A teď vám nemůžu dát vůbec nic. Tedy až dostanu od pojišťovny peníze, až se zaplatí dluhy, pak vám to dorovnám…."
"Williame, zas bude líp. Něco jsme si s Tomášem našetřili."
"Marry, nechci, abyste kvůli přátelství ke mně přišli na mizinu ještě vy."
"Williame, zavřeš restauraci?" zeptal se Tomáš.
"To přece nemůžeš, Willi!" odpověděla Marry se Syndy, a i u Tomáše viděl nesouhlas. Potěšilo ho to, ale nevěděl, jak dál. Myslel si, že to nebude tak hrozné. Nikdo z nich nevěděl, jaké má problémy s penězi.
"Ne, nechci zavřít restauraci...."
"To tu chceš být sám se Syndy?"
"Syndy má také na vybranou. Nebudu ji tu držet."
"Willi, víš, jak jsem žila před tím, než jsem tě potkala. Ty dny tady byly úžasné. Chci tu zůstat a pomoci."
"Willi, a co kdybychom dělali na zkrácený úvazek. Mohli bychom si k tomu ještě něco najít. Nějakou sezónní práci, nebo jen nějaký úklid dvě hodiny denně, abychom aspoň nějaké peníze měli, viď, Tomáši!"
Tomáš přikývl: "Je hloupost zavírat restauraci, když ti sem chodí lidi. Naopak si myslím, že bys klidně mohl mít otevřeno i mnohem déle. Možná i ráno by někdo přišel na snídani. Stejně tady bydlíš…. Chvíli se to přece dá vydržet."
William byl rád, že má takové přátele. Jen ho napadlo, jak dlouho bude asi ta "chvíle" trvat.
"Dobře, tedy, uvidíme. Kdybyste našli ale jakoukoliv lepší práci, nebudu vás tu držet."
"Fajn, a teď do práce, ať něco stihneme udělat, než přijdou hosté," zvedala se zvesela Marry.
Když přišli první hosté, na stěnách chyběly některé obrázky a některé byly umístěny tak, aby zakryly skvrny, na stolech nebyly obvyklé vázičky, a byly bez prostírání, protože i to bylo zničené, ale jídelní lístky byly napsané ručně a jídlo bylo jako vždy výborné, dostali ho na nových talířích a od usměvavé číšnice.
Odcházeli spokojení, a William večer všem upřímně děkoval a strašně rád by pro ně udělal tolik, co oni dělali pro něj.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Blogoví přátelé: nejen...
www.reveriedreams.blog.cz - vymyšlené příběhy
www.tinka77.blog.cz - oblečení barbie
www.dasatomaskova.blog.cz - na křídlech vážky
https://humanlizards.blogspot.com- kreslení,básně
www.veki.blog.cz - kamrlík
http://ublondyny.blogspot.com/
http://miric.unas.cz/
http://marijakesfoto.blog.cz/-cestování
http://ohnice.blog.cz/
http://australsky.blog.cz/
http://vceliraj.blog.cz/
http://zjinyhosveta.blog.cz/
www.supice.blog.cz - moudra
www.kdyz-se-dvojcata-nudi.blog.cz