Slunečný den19

27. září 2015 v 18:40 | LeS |  Slunečný den-love story
"Tak jak bylo včera?" Marry s Tomášem se ptali.
"Fajn."
"Dobrý."
Odpovídala Syndy a William a šli si po svojí práci.
"To je všechno?" divil se Tomáš.
Marry si jen pro sebe řekla: "Ti dva spolu konečně něco mají."
"Jak to myslíš?"
"Nu, však uvidíš. Ale Williamovi to přeji, a Syndy je docela prima holka." Nechala Tomáše nechápavě stát a šla se převléct.
Syndy vyměňovala denní nabídku v jídelních lístcích. V jednom jídelním lístku našla ale ještě jeden list. Překvapeně ho vyndala.
Byla na něm napsaná jediná věta.
Rozklepaly se jí ruce. Snažila se zastavit jejich pohyb. Otočila list.
Prázdný, čistý papír.
Už ho neotáčela zpátky. Zmuchlala ho.
Chtěla ho vyhodit a zapomenout na slova, která na něm byla napsaná.
Pak ho znovu roztáhla a znova četla tu jedinou větu a podpis.
"Syndy Derolová, čekám tě v restauraci U Hroznu. Manžel."
Přečetla ji znova. Teď nebyla schopná vnímat a přemýšlet.
Našel ji. Nezbaví se ho. Našel ji.
Marry přišla k Syndy: "Co to je?"
"Nic," odpověděla Syndy a rychle papír zmuchlala a strčila do kapsy.
Práce jí nešla.
"Promiňte, já..." omlouvala se Syndy, zas už něco popletla.
"Dáme to do pořádku," přiskočila s úsměvem k zákazníkovi Marry. V očích otázku k Syndy. Tohle se jí nestávalo. Že by byla Syndy tak zamilovaná do Williama?
"Syndy, nechceš raději do kuchyně," zeptala se Marry.
"Ne, to je dobrý," odpověděla Syndy.
"Já taky nemám někdy svůj den," usmála se přívětivě Marry.
Syndy už tu nedokázala dál být. Myslela, že ještě jeden den, ještě chvilku... Ale nedokázala se soustředit.
Šla za Williamem: "Prosím tě,..." zašeptala mu.
"Syndy, včera to bylo krásné, ale dnes je tu moc lidí," šeptal William. Měl moc práce.
"Prosím, potřebuji s tebou mluvit," prosila Syndy.
"Dobře, za chvíli v pokoji," slíbil William.
Když William vešel do pokoje, Syndy se převlékala. William ji začal líbat a ona ho nedokázala zadržet: "Willi," nechala se hýčkat polibky a doteky. A nechtělo se jí do nepříjemnného. Tak dlouho to odkládala, až pak jen řekla: "Willi, potřebuji na dnešek volno."
"Já také," odpověděl jí.
"Musím si něco zařídit," musela ho trochu odstrčit, aby ji začal vnímat.
"Dobře," nerad, ale přece ji pustil z objetí.
Syndy si dopřevlékla do svých riflí a trička. William odešel, ale za chvíli se vrátil. Podával jí malou krabičku: "Syndy, to je pro tebe."
Dívala se s otazníky v očích.
"Překvapení", usmál se. "To jen, aby ses nezapomněla vrátit a věděla kam," žertoval.
Položila na jeho tváře své dlaně. Chtěla ho políbit, ale nedokázala to. Jen se mu upřeně dívala do očí.
"Děkuji ti," upřímně děkovala za všechno, co pro ni udělal, za všechny bezstarostné dny, které tu strávila. Krabičku si dala do kapsy u kalhot. Nevěděla, co v ní je, ale věděla, že je to to nejcennější, co má.
"Musím si skočit něco zařídit," říkala omluvně Marry a Tomovi. "Jasně, Syndy, ahoj," nikdo se na víc neptal. Všichni měli spoustu práce.

Každou hodinu bez Syndy byl William nervoznější.
Večer zamkli za posledními hosty a Syndy se stále nevracela.
"Kam šla Syndy?" zeptala se Marry.
"Nevím," odpověděl zamyšleně.
"Ty ses jí neptal?" bylo to Marry divné.
"Ne."
"To jste vy chlapi," rozzlobila se Marry.
"Jak my?" bránil se Tomáš.
Marry to nechala být a obrátila se znova na Williama.
"Co bylo na tom lístku?"
"Jakém lístku?" ptal se nechápavě William.
"No, na tom lístku, co jsi jí dal ráno," vysvětlovala Marry, "Syndy si ho tu četla a byla jako ty, když jsem se jí zeptala. Nic to není a nic nevím."
"Já jí žádný lístek nedal," odpověděl William, "co to bylo za lístek?"
Marry jen zavrtěla hlavou. Ti chlapi jsou tak nechápaví, kdybych to věděla, tak se neptám, myslela si.
"Syndy si ho dala do kapsy, tak by mohl být..." a už hledala v oblečení, které Syndy nechala v pokoji.
"Je tu,"volala vítězně. Rozložila ho. Přečetla.
"Syndy Derolová, čekám tě v restaruaci U Hroznu. Manžel."
"Co to je?" ptala se ostatních.
William si lístek od ní vzal a znova přečetl.
"Syndy je přece Whytová," řekl nechápavě Tomáš.
William zlostně lístek zmuchlal a zahodil.
"Williame, ty jsi to věděl?" zeptala se Marry, ale nemusela se ani ptát, aby znala odpověď.
"Neřekla mi, že je vdaná, lhala mi, že nemá nic společného s těmi lidmi v restauraci, a já hlupák jí ještě pomáhal...já blbec..." neměl slova pro to, jak se cítil podvedený.
Marry ani Tomáš nikdy neviděli Williama tak rozzuřeného.
"Ať se tady ještě někdy objeví, já jí povím, co si o ní myslím... já jí..."
Přesto se Marry snažila Syndy zastat: "Syndy není špatná."
"Lhala. Všem lhala. Neřekla ani svoje pravé jméno."
"Asi pro to měla důvod," hájila Syndy dál Marry.
Nelíbilo se jí, jak se William choval. Chystala se k odchodu: "Měl jsi jí rád, a teď se na ní jednoduše vykašleš? Kvůli nějakému lístku? Něčemu, čemu nerozumíme nikdo tady? A Syndy se nemůže bránit a vysvětlit nám... Kdo ví, kde teď je... My jdeme domů, pojď, Tome, a ty kdybys byl co k čemu, tak ji jdeš hledat a necháš si to od ní vysvětlit."
"Proč já? Proč sakra já?"
"Protože jsi chlap," řekla Marry a zabouchla dveře. Tomáš se jen podíval na Williama a šel za Marry.
William byl naštvaný. Otevřel si flašku.
"Hrála se mnou divadýlko... vdaná... Derolová... Derol, no jasně, tomu patří restaurace a nejen to... o co jí ksakru šlo? Já si myslel, že potřebuje pomoct, a zatím mě využila..." zlostně odhodil nedopitou láhev.
"Všechno zničila, všechno,..."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Blogoví přátelé: nejen...
www.reveriedreams.blog.cz - vymyšlené příběhy
www.tinka77.blog.cz - oblečení barbie
www.dasatomaskova.blog.cz - na křídlech vážky
https://humanlizards.blogspot.com- kreslení,básně
www.veki.blog.cz - kamrlík
http://ublondyny.blogspot.com/
http://miric.unas.cz/
http://marijakesfoto.blog.cz/-cestování
http://ohnice.blog.cz/
http://australsky.blog.cz/
http://vceliraj.blog.cz/
http://zjinyhosveta.blog.cz/
www.supice.blog.cz - moudra
www.kdyz-se-dvojcata-nudi.blog.cz