Slunečný den21

19. října 2015 v 15:59 | LeS |  Slunečný den-love story
Dívala se na temné moře. Jak to začalo?
Věřila na osud. Milovala toho muže. Myslela, že neexistuje žádný lepší!
Svatební noc. V hotelovém pokoji plném růží. Jako by opět nyní cítila jejich vůni. Měla za sebou příjemnou koupel, a ležela v bílých přikrývkách. Všemi smysly se snažila vnímat pohodu a krásu tohoto okamžiku. Chtěla si jí zapamatovat navždy.
V pokoji plném růží. Na sobě průhledné negližé, špatně zakrývající křivky jejího mladého těla. Bezstarostná, volná, a zároveň napjatá. Konečně přišel. Mužný, štíhlý, ručník kolem pasu. Byl krásný.
"Jsi šťastný?"
Viděla v něm dokonalého muže.
Naklonil se k ní, aby ji políbil. Ale posunula se na posteli dál, aby na ni nedosáhl. Chtěla si s ním povídat.
"Ukážu ti, co je být šťastný," chytl ji a vlezl si na ní.
Rozbušilo se jí srdce, věděla, že se s ní bude milovat. Vzpomíná na ten okamžik, jak moc ho chtěla. Celou dobu si k ní nic nedovolil. Říkal až po svatbě. A pak. Jaké to bylo? Párkrát do ní zajel, padl na ní, odsunul se a spal. Byla zklamaná? Nebo on?
Koukala se do noci.
Kolikrát se pak ještě vlastně milovali? Nestála o to ona? Nebo on? A dá se tomu říkat vůbec milování?
"Pojďte se s námi najíst," přišel za ní jeden námořník.
Nandavali jí na talíř kousek rybí polévky a ryby.
"Jsme na moři," omlouvali se zvesela.
"Nevadí, mám ryby ráda," odpovídala Syndy.
"Počkejte za pár dní...."
Za pár dní.

"V kolik přijdeš dnes domů?" ptala se ho, když seděli ráno u společné snídaně.
"Nevím, mám moc práce. Syndy, ale co kdybys přišla za mnou a přinesla mi oběd?" dal jí pusu na tvář.
"Dobře, moc ráda."
Před polednem si nechala zabalit jídlo od služebné, a šla za ním.
Když jí ukazoval, co dělá, choval se, jako by byla středem světa. A on byl pyšný páv, který své samičce ukazuje, co všechno dokázal za svůj krátký život vybudovat. Když se vzali, přestala u něj dělat sekretářku. Nepřál si, aby pracovala. Nyní na to myslela. Sedla si a čekala, než dokončí jednání. Sekretářka jí nenabídla ani kávu, ale Syndy to nevadilo. Měla výbornou náladu.
Brzy bylo jednání u konce, a všichni vyšli ven. Její muž ji spatřil. Tvářil se, že je překvapen, že ji vidí. Přesto zastavil jednoho z mužů, a představil mu Syndy jako svou milovanou ženu.
Rozloučil se s muži. Syndy vzal do kanceláře a zavřel dveře.
"Syndy, co se stalo?"
"Nic…" Syndy znejistěla.
"Tak to jsem rád."
"Říkal jsi, abych Ti přinesla oběd."
"Oběd? Sem? Syndy moje, vždyť víš, že nejsem rád, když za mnou chodíš sem do práce…" povzdechl si.
"Já jsem to nevěděla. Říkal jsi mi ráno, abych přišla…"
"Asi se ti něco zdálo."
"Nezdálo… Říkal jsi mi to."
"Syndy, snad se nechceš hádat…"
"Ale říkal jsi mi to…"
"Dobře, ale já nemám zrovna chuť na ten tvůj oběd."
"A nezajdem na něco jiného?"
"Vím, že jsi chápavá. Mám hodně práce. Nemám čas ani chuť jít na oběd. Tak na mě ale čekej s velkou večeří, ano? Budu mít velký hlad, a pak… A příště už prosím za mnou nechoď. I když by se ti zdálo, že ti říkám, abys přišla, ano?"
Vyprovodil jí s pusou.
"A za ten oběd se nezlobím…" zavřel dveře.
Zvedla smutnou tvář a dívala se na sekretářku.
"Nemá dnes náladu," usmála se na ní. Hledala spřízněnou duši.
"Opravdu? Mě připadá jako velice milý a usměvavý muž… I dnes…"
A právě v tom okamžiku se otevřely dveře a její muž přátelským tónem povídá:
"Janičko, co byste říkala tomu, kdybychom si došli na oběd?"
Své ženy, která tam stála, si ani nevšiml.
To už bylo i na Syndy, ženu, která ho opravdu milovala, příliš.
Odešla domů a sbalila si kufry.
Seděla na nich, vzlykala a přemýšlela, kam půjde. Ptala se, co se to s nimi stalo. Proč jí to dělá, proč jí tak ubližuje. A ve svém mládí a naivitě nemohla najít odpověď na otázky. Seděla na kufrech a brečela.
Tak ji našel i manžel, který se vrátil z práce dřív. Přišel s výbornou náladou.
"Dneska budeme slavit, Syndy, podařilo se nám sepsat kontrakt na velkou zakázku…"
Když ji uviděl, zoufalou a uplakanou, a kufry kolem ní, změnil tón: "Děje se něco?"
"Proč jsi odmítl můj oběd a zval si na něj sekretářku?"
"Prosím?"
"Víš, že jsem tam byla. Slyšela jsem to!"
"Ovšem, říkal jsem sekretářce, ať zařídí oběd. Právě na něm se mi podařilo sepsat smlouvu," díval se na ní tak nechápavě, jako by nemohl přijít na to, kvůli čemu se vlastně zlobí.
"Říkal jsem jí, ať zařídí oběd. Jednání s některými klienty je mnohem uvolněnější při pracovním obědě. Chodím na spoustu takových pracovních obědů. Nevím, proč to tady takhle řešíme!"
"Mě si říkal, že nemáš hlad," řekla už smířlivěji.
"Chápeš, co je to pracovní oběd? Tam se nejí, tam se jedná!" reagoval rozzlobeně.
A ji to naštvalo. Chtěla se udobřit, chtěla. Ale hlupáka z ní dělat nebude!
"A o čem se jedná jen se svou sekretářkou, že se o tom nemůže mluvit v práci? A uvolněnější atmosféra? "
"Ty jsi mě špehovala? Moje vlastní žena mě špehuje."
"Nešpehovala jsem tě!"
"Dobře, nepamatuji si už, jak to bylo. Musíš mě chytat za slovíčka? Musíš přesně rozebírat to, co říkám? Jsem tak unavený z celého dne! Přijdu domů s dobrou náladou, chci slavit se svojí ženou… A ona? Hledá si záminky pro to, aby mě podezírala z něčeho, ani nevím z čeho. Nu jistě, i proto jsi přišla za mnou - abys mě špehovala? Ale dobře, jestli chceš, zavolej jí… Já o nějaké podezírání nestojím…" Podával jí telefon. Nevzala od něj sluchátko. Přišlo jí to pod její důstojnost.
"Nemůžeš se mi divit, kdybych si našel jinou. Chováš se hystericky, žárlíš, pomlouváš mě před mými podřízenými, dokonce už na sebe ani příliš nedbáš,… jen se podívej do zrcadla. Myslíš, že by někdo jiný měl rád takovouhle ženu!" Obrátil se, jako by chtěl od ní odejít. Pak se vrátil a pohladil ji: "Syndy, vždyť já Tě mám rád. Myslíš, že bych ti někdy něco takového udělal…" Syndy se zvedla. Věděla, že nevypadá právě hezky. Od pláče oči červené, opuchlá, neměla se před ním tak ukazovat…
"Jdi si lehnout, a ráno už se k tomu nebudeme vracet, ano? Dám ti nějaký prášek na spaní."
Ráda ho přijmula. Chtěla už jen spát.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 angorkaa angorkaa | Web | 20. října 2015 v 19:31 | Reagovat

Hezounky napsáno. Děkujeme.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Blogoví přátelé: nejen...
www.reveriedreams.blog.cz - vymyšlené příběhy
www.tinka77.blog.cz - oblečení barbie
www.dasatomaskova.blog.cz - na křídlech vážky
https://humanlizards.blogspot.com- kreslení,básně
www.veki.blog.cz - kamrlík
http://ublondyny.blogspot.com/
http://miric.unas.cz/
http://marijakesfoto.blog.cz/-cestování
http://ohnice.blog.cz/
http://australsky.blog.cz/
http://vceliraj.blog.cz/
http://zjinyhosveta.blog.cz/
www.supice.blog.cz - moudra
www.kdyz-se-dvojcata-nudi.blog.cz