Slunečný den22

24. října 2015 v 13:46 | LeS |  Slunečný den-love story
"Nechcete ukázat loď?"
Nechtěla. Chtěla uvažovat o minulosti, protože si myslela, že v ní najde něco, co jí pomůže, aby konečně byla minulost minulostí a nezasahovala jí do přítomnosti.
"Jdu se projít."
"Ano, tak si vemte něco teplejšího na sebe, je tam pořádná zima…"
Služebná vyjadřovala starost. Měli služebnou, která uklízela a vařila. Manžel říkal, že mu záleží na Syndiině pohodlí. A nechce, aby musela pracovat. Ani doma, ani jinde. Syndy se to líbilo. Byl k ní tak milý, hodný.
"Dobře, děkuji za upozornění…"
"A není vám špatně?"
"Ne, není, děkuji."
"Nu, zdáte se mi nějaká bledá…"
"Opravdu mi nic není…" ta starostlivost jí začínala vadit.
"Dobře, ale kdyby… v těhotenství se musíte šetřit?"
"Ach ne, nejsem těhotná…" smála se.
"Dobrá, dobrá…"
Syndy se usmála. Ta služebná byla divná. Ale nebyla zlá. A uměla výborně vařit, manžel s ní byl spokojený.
Syndy se těšila na schůzku se svými bývalými spolužáky. Už ji zas vzali mezi sebe, a už nebyla ta, kterou vyhodili ze školy, a s kterou se ostatní nechtěli vidět. Spousta jich byla i na svatbě.
Měla s nimi schůzku. Těšila se na setkání s nimi. Na novinky. Začala uvažovat, že by zkusila znova studovat. Nemusela se starat o domácnost, manžel se vracel domů pozdě a po dítěti zatím netoužila. Dny, kdy člověk nic nedělá, jsou nudné a dlouhé.
Seděla v hospůdce, dívala se na hodinky, a nikdo nepřicházel. Že by si spletla den nebo místo? Šla si zavolat: "Ahoj Syndy, tak jak se vede?"
"Díky, ale kde jste?"
"Jak kde jsme? Docela se mi hodilo, když jsi zrušila tu schůzku…"
"Zrušila?"
"Ano, říkala jsi, že nemůžeš přijít. Stalo se něco?"
"Ne, nic."
"Tak jindy, ahoj."
"Syndy, dobrý…"
"Ahoj."
"Tak ahoj."
Nechápala to. Zrušila? Nebyla si vědoma, že by něco rušila. Šla zamyšleně domů.
"Vy jste obvolávala moje spolužáky a rušila schůzku?" zeptala se služebné.
"Ne, to bych si nikdy nedovolila."
No jen aby, myslela si Syndy, a říkala si, že to zjistí.
Chtěla jít do pokoje.
Služebná se cítila uražená: "Možná jste si spletla den."
"Ano, možná."
"Nebo jste na ně čekala jinde."
"Myslím, že vám do toho nic není."
"Mám jen o vás starost."
"To nemusíte."
"Ochutnáte prosím omáčku?"
Syndy se naklonila nad hrnec.
"Nezatočila se vám hlava?" ptala se starostlivě služebná.
"Ne, je to v pořádku."
"Jistě na to chcete dohlídnout, váš manžel by si to přál, ale neměla byste si jít raději lehnout? Jste nějaká bledá. Chcete prášek?"
Syndy se stále krotila, ale už toho měla dost.
"Mohla byste se laskavě starat o sebe a mě nechat na pokoji."
"Nu, jak myslíte, vy jste tu paní..."
"Ovšem. Tak si to pamatujte!" a zavřela za sebou dveře.

"Syndy moje, teď jsem mluvil se služebnými. Prosím, snaž se před nimi ovládat. I když…"
"Já před nimi? Ta naše služebná je hrozná," odpovídala Syndy.
"Má ty nejlepší reference a já jsem s ní skutečně spokojený," odpovídal její manžel.
"Ale ty nevidíš, jak se chová ke mně," řekla Syndy.
"Mám si s ní tedy promluvit? Myslím ale, že jsi jen přecitlivělá."
"Nejsem přecitlivělá," odsekla Syndy.
"Syndy, ty víš, proč jsem si tě bral. Že jsi dokázala zachovat vždy klidnou hlavu. Teď se chováš jako hysterka. Právě takové ženy se mi nelíbí. Nikdo ti nic nedělá, aby ses musela chovat takovýmhle způsobem. Jestli se ti nelíbí služebná, můžeme ji vyměnit. Já jsem s ní spokojený, ale dobrá... Jestli je to tvé přání."
"Ne," odpověděla Syndy. Viděla, že nic nechápe.
"Dobře, nechám přinést na stůl jídlo."
"Co to je?" vytřeštila oči Syndy.
"Co myslíš? Hovězí omáčka… Máš chuť na něco jiného."
"A kde je křenová omáčka?"
"Křenová omáčka? Proč křenová omáčka?"
"Chutnala jsem jí."
"A už toho mám dost," zvedl se a zavolal si služebnou.
"Co jste dnes vařila?"
Služebná se tvářila nechápavě: "To, co máte na stole."
"A ochutnávala něco moje žena?"
"Ano, když se vrátila zvenku, tak jsem ji dávala ochutnat tuto omáčku, byla spokojená, tak jsem ji večer naservírovala. Stalo se něco? Není dobrá?"
"Ne!…" zakřičela Syndy a zvedla se od stolu.
Její manžel řekl kuchařce, aby odešla.
"Ta služebná se snaží ze mě udělat blbce," mluvila pak se svým mužem.
"Můžeme ji vyměnit, už jsem ti to jednou navrhl. Chceš?"
"Ano, prosím, vyměň ji. Nebo z ní opravdu zešílím."
"Dobře, abys viděla, že tě mám rád, zkusím najít někoho jiného. Byl jsem s ní spokojený, ale kvůli tobě to udělám."
"Děkuji," odpověděla Syndy.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Blogoví přátelé: nejen...
www.reveriedreams.blog.cz - vymyšlené příběhy
www.tinka77.blog.cz - oblečení barbie
www.dasatomaskova.blog.cz - na křídlech vážky
https://humanlizards.blogspot.com- kreslení,básně
www.veki.blog.cz - kamrlík
http://ublondyny.blogspot.com/
http://miric.unas.cz/
http://marijakesfoto.blog.cz/-cestování
http://ohnice.blog.cz/
http://australsky.blog.cz/
http://vceliraj.blog.cz/
http://zjinyhosveta.blog.cz/
www.supice.blog.cz - moudra
www.kdyz-se-dvojcata-nudi.blog.cz