Slunečný den23

1. listopadu 2015 v 13:22 | LeS |  Slunečný den-love story
Bylo jí tak špatně. Motala se jí hlava. To nic, to je jen mořská nemoc, smáli se námořníci. To přejde. Skutečně? Tak zle jí bylo a tak špatně se cítila.

Něco špatného snědla nebo byla těhotná, sama nevěděla.
Její muž přijal někoho jiného, ale Syndy nevycházela pomalu z pokoje. Bylo jí skoro pořád zle. Nemohla nikam. Sotva něco snědla, zvracela.
Její muž seděl soucitně u její postele: "Co se to s tebou děje, Syndy?"
"Nevím, motá se mi hlava."
"Proto ale nemusíš být na druhé protivná. Služebná mi dnes dala výpověď. Nevychází s tebou. Chováš se k ní prý hrozně... Byla jsi tak milá k lidem. To se mi na tobě líbilo. A teď..."
"Ona...," Syndy nebyla schopná rychle dokončit větu.
"Ach, Syndy, proč pořád obviňuješ druhé. Vyjdi druhým vstříc."
"Ale já přece..." nechápala, o co vlastně jde.
"Dobře, dobře, chápu, máš toho moc. V tvém stavu... Nebudeme o tom mluvit."
"Věříš mi?" zeptala se jen.
"Ovšemže ti věřím. Ale někdy nerozumím, o co ti vlastně jde. Co tím vším sleduješ."
"Já přece...." nevěděla, nerozuměla.
Zvedl se od ní.
"Chceš se rozvést?"
"Ne," odpověděla.
"Možná by ti pomohl prášek," domlouval zas smířlivě.
"Ale," chtěla se bránit Syndy.
"Chováš se jako dítě," otočil se od ní.
Prášek si vzala.

"Nechcete na palubu? Vysvitlo slunce, moře se uklidnilo," zvali ji námořníci ven z podpalubí.
"Už jdu," usmála se na ně. Bylo jí zas dobře.
Po delší době.
"Syndy, víš, že mi na téhle večeři záleží, byl bych moc rád, abys tam byla se mnou," povídal jí její muž, "ale jestli se na to necítíš..."
"Ne, už jsem řekla, že půjdu," odpovídala Syndy. Cítila se slabá, ale těšila se, že se dostane ven mezi lidi.
"Ach, Syndy, říkal jsem ti, že mi na tom záleží. Tak proč si bereš tyhle šaty?"
"Nelíbí,"
"Syndy, jsou hrozné... ne, dobře, ty bys vypadala dobře ve všem, ale vem si něco jiného. Třeba tyto..." vyndal jedny ze skříně.
Byly jí velké. Hodně zhubla, když jen zvracela. Nepřipadala si v nich dobře. Dlouhé, s rozparkem, slabý materiál,... nelíbila se sama sobě.
"Jsou úžasné, teď ti to opravdu sluší, a honem, pospěš si, ať nepřijdeme pozdě," byl nadšený manžel, a připl jí na krk šperk.
Sotva se stihla učesat a nalíčit.
"A vem si nějaké vysoké boty, víš, že se mi líbí, když jsi ještě vyšší. Jsem pyšný na svou vysokou krásnou ženu," lichotil jí.
Postavila se na podpadky a zvrkla se jí noha. Dlouho ležele jen v posteli a cítila se pořád hodně slabá.
"Copak?" zeptal se, "nemusíš se mnou jít."
"Ne, jen ty boty," snažila se říci, že si je bude muset převléct.
"Jsou úžasné a ty dokonalá, pojď honem," a její manžel ji už táhl do připraveného vozu. Snažila se udržet rovnováhu.
Zastavili před malou restaurací. Všimla si novinářů.
"Ti jsou taky všude," pronesl její manžel. "Nevím, jak se to vždy dovědí, kde budeme jednat."
Pomohl Syndy z auta a ona mu byla vděčná. Přece jen byla slabá. Pevně se ho držela a odvracela hlavu od blesku fotoaparátu. Bylo to nepříjemné. Vrávorala na podpadcích, v šatech, kterých se necítila dobře, oslepená světlem fotoaparátů.
Lépe se cítila uvnitř restaurace. Snažila se usmívat na ostatní hosty.
Věnoval se jim jeden číšník. Číšník. Petr Cino. Byl to on. Určitě ano. Podával jí skleničku. Úplně přesně si vybavovala jeho pohyby. Zapomněla na to. Tohle si pamatovat nechtěla. Byl to určitě on. Mladší, hezký muž, tmavovlasý... Jak jsem mohla zapomenout? A další si nevybavovala vůbec.
Ano, přece tam byly nějaké fotky. V novinách. Nějaký článek. Nevěděla. Nějaké ožralé ženy, která vypadala příšerně, měla roztažené nohy, seděla na zemi pod židlí. Její manžel se ji snažil zvednout. Tu ženu. Ne, jí. To ona byla tou ženou. Byla to fotomontáž? Stalo se to? Nevěděla. Ale byla to ona, byly to ty strašné šaty... Na tohle jsem chtěla zapomenout.
Prášky. Spoustu prášků. Připadala si po nich otupělá, neschopná. Nic nemusela dělat. Nic řešit. Několik hodin. Možná dní. Nebo měsíců.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Blogoví přátelé: nejen...
www.reveriedreams.blog.cz - vymyšlené příběhy
www.tinka77.blog.cz - oblečení barbie
www.dasatomaskova.blog.cz - na křídlech vážky
https://humanlizards.blogspot.com- kreslení,básně
www.veki.blog.cz - kamrlík
http://ublondyny.blogspot.com/
http://miric.unas.cz/
http://marijakesfoto.blog.cz/-cestování
http://ohnice.blog.cz/
http://australsky.blog.cz/
http://vceliraj.blog.cz/
http://zjinyhosveta.blog.cz/
www.supice.blog.cz - moudra
www.kdyz-se-dvojcata-nudi.blog.cz