Slunečný den27

10. ledna 2016 v 18:23 | LeS |  Slunečný den-love story
Jim stál ukrytý v přístavu a sledoval loď. Stával tak každý večer a sledoval lidi, kteří přicházeli na loď. Z toho, co slyšel od Syndy a z toho, co viděl, si postupně skládal obrázek o lidech na lodi. I o lidech, kteří vedli restauraci U Hroznu. Nelíbila se mu ta skupinka. Přinášela strach, boj o moc a o peníze do tohoto poklidného ostrovního městečka. Jen zatím nevěděl, jak by jim v tom zabránil. Bylo jich přece jen víc a on potřeboval plán. I na žraloka nejde jít s holýma rukama. Potřeboval harpunu. A dostatek informací. A zkušenosti. A on s těmito lidmi zkušenost neměl. Věděl jen, že je nutná rychlost. Jen zatím neměl tu harpunu. I když přece jen...
Na loď šli lidé z restaurace U Hroznu. Ale tentokrát jich bylo víc. Šla s nimi i jedna žena.
Příliš pozdě poznal, o koho jde. Nemohl ji už zastavit. Syndy vstoupila na loď.
Nadával: "Kam ta holka leze? To ji omrzel život?" Všechno se tím tak zkomplikovalo. William byl jeho přítel a Syndy dívka, která toho špatného zažila už ažaž. Neměl na vybranou. Nebyl čas dál přemýšlet a plánovat. Musel začít jednat. Hned.

"Tak jsi tady."
"Musela jsem přijít."
Přivítali se na palubě jako známí. Syndy až překvapilo jak snadno se na loď dostala. Bušilo ji srdce, ale snažila se být pevná. Pozval ji do podpalubí.
"Tak co ode mě chceš?"
"Myslela jsem, že tys mě hledal."
"Já? Ach ty myslíš ten lístek… Ale to už je dávno… Chtěl jsem ti dát ještě jednu šanci."
"Šanci?"
"Ach Syndy, nevidíš, jak jsem zoufalý? Moje manželka, navíc psychicky trošku labilní, najednou odejde z domova. Ano, udělala to prý už jednou, když utekla od svého otce... Všude ji hledám, a když ji konečně najdu," naklonil se k ní a zuřivě zašeptal: "Tak se už peleší s jiným mužem."
Syndy nereagovala. Odstoupil a zas mírně pokračoval: "Zoufalý muž dělá zoufalé věci… Jestli jsem někdy něco udělal… Třeba ti motorkáři… Nebo ten tvůj William ve vězení… Ale Syndy, uvědom si, že jsi vdaná. Pořád jsi moje žena!"
"Proč o mě tak stojíš?"
Otevřel drahé víno, nalil jí do sklenek. Zavrtěla hlavou.
"Od tebe už pít nic nebudu."
"Myslíš, že je otrávené? Vždyť by se na to přišlo pitvou a já byl hlavní podezřelý."
"Ne, to jsem říct nechtěla," nesmí si myslet, že ho z něčeho podezírá. Nesmí ho k ničemu vyprovokovat. Potřebovala jen jeho přiznání. A stále doufala, že se z lodi dostane živá.
"Chceš mě zabít?" zeptala se na to.
"Ach Syndy, drahoušku, proč bych to dělal?"
"... kdysi jsi to udělat chtěl."
"Možná."
"Chtěl jsi, abych se předávkovala práškami."
"Myslíš?" přistoupil k ní opět blíž. "Copak si můžeš něco takového pamatovat? Byla jsi úplně mimo!"
Syndy to stačilo. Srdce cítila až v krku, jak se bála toho muže.
Zvedla se: "Půjdu." Nezadržel ji. Jen jí řekl: "Dobře, ale tohle by sis měla poslechnout."

Pustil kazetu, a Syndy poslouchala jeho hlas:
"Tak jak, máte na splátku?"
A druhý hlas, Syndy se zastavilo srdce, druhý hlas patřil jejímu otci:
"Bože, kde bych na ni vzal, vždyť jste viděl, že náš kůň prohrál."
"Tak to je mi opravdu líto. A nějakého dalšího koně?"
"Vždyť víte, že máte všechny…"
"Tak co můžete nabídnout?"
"Koně i pole jsou už vaše." V tom hlase byl tak obrovský smutek a ta zpráva byla tak strašná - Syndy se zastavilo srdce.
"A dům?"
"Ten nedám!"
"Dobrá, ale já vám nemůžu stále čekat se splátkama… Přece jen jste také tak trochu obchodník, tak mě snad chápete…"

Vypl kazetu a koukal vítězně na Syndy.
"Ty jsi mého otce vydíral!"
"Ale no tak, Syndy. Měla bys být ráda, že jsem tvému otci pomohl v obtížné situaci. Představ si, že by si peníze půjčil od nějakých lichvářů a ne ode mě. Přišli byste i o střechu nad hlavou. Pan hrabě neuměl zrovna hospodařit."
"Lžeš!"
"Tak poslouchej, za kolik prodal svoje poslední hříbátko - nebo snad klisničku?" smál se a Syndy byl ten smích ještě protivnější než jeho nadřazenost.

"Mám pro vás ale ještě jeden návrh," ozýval se jeho hlas z přehrávače, "všechny papíry, co spolu máme sepsané, roztrhám. Všechny dluhy rázem zmizí, a všechny koně i další majetek bude zas váš. Co vy na to? …… Dobrá, přidám vám ještě nějaké peníze navíc. Kolik byste potřeboval na další hospodaření?"
"Za co?"
"Za vaši dceru."
"Zbláznil jste se? To ji mám prodat."
"Proč prodat? Zřejmě jste mě špatně pochopil, chci si ji vzít. A peníze, které byste ode mě dostal, to by byla jen malá pomoc tchánovi. Nezdálo by se vám to takto lepší?"
"Ať se Syndy sama rozhodne."
"Vy asi pořád nerozumíte. Viděl jsem vaši Syndy na jednom dostihu. Vím, že jí to ve škole zrovna moc nejde, ročník bude opakovat a nevypadá to, že by školu dodělala… Jste překvapen? Chcete ukázat papíry? K vám se nedostali? Máte tam i posudek, doporučují jí skončit."
Ticho. Věděl to, její táta to věděl dřív než mu to řekla. A dozvěděl se to takovýmto způsobem.
"Poslouchejte. Mohu Syndy zabezpečit, oba víme, že je zvyklá na určitý luxus a obyčejný život bez peněz by jí dělal potíže. Není jako ostatní. Je vychovávána jinak. A právě takovou ženu já hledám. Vy už nemáte téměř nic. U mě se bude mít dobře, nemyslíte? Vy asi myslíte, že ji chci na jednu noc… Ne, chci si ji vzít. Podělím se s ní o všechno co mám. A vy víte, že to není málo. Znáte mě a víte, že se o ni dokážu postarat."
Ticho.
"Vidím, že potřebujete čas na rozmyšlenou. Ozvěte se hned, jakmile se rozhodnete. Chtěl jsem vám ale pomoct...."
Syndy teprve teď všechno pochopila. Nemohla si vzít někoho jiného. Ale jak se mohl její otec tak zadlužit? Proč trochu neposlouchala jeho starosti, třeba by spolu našli nějaké řešení. Chápala svého otce, nechtěl, aby jeho jméno bylo spojováno se zánikem starodávného sídla. A jeho jediná dcera neměla kam jít.
A věřil, že v tom muži naproti ní je kousek dobrého srdce. Že uchrání svoji dceru od špatného a zajistí ji život v blahobytu. Copak se ona v tomto muži nezklamala?

"Jsi ten nejhorší muž, jakého jsem kdy potkala!" neudržela se a vykřikla.
"Syndy, miláčku, myslel jsem, že tou kazetou pochopíš, že můj zájem o tebe byl opravdový."
Syndy mlčela, věděla už, že to tak nebylo. Že jí chtěl jen ukázat jejího otce jako slabocha a neschopného.
"Syndy, vím, co si myslíš. Jak tě mohl prodat za dům a koně? Jestli ho obviňuješ nebo snad mě… Nezapomínáš, že to bylo tvoje svobodné rozhodnutí vzít si mě?"
"Ano, osud," povzdechla si Syndy. A chtělo se jí křičet i brečet zároveň.
"Osud? Ty mi říkáš osud? Ale máš pravdu, přijel jsem ten den do vesnice, protože jsme byli s tvým otcem domluveni. Ale ještě jsem nevěděl, jak se rozhodl - jestli se vzdá domu nebo dcery. Ale skončilo to pro mě ještě o trochu líp. Nemusel jsem mu nakonec vracet nic. Karla mi řekla, kdo jsi. A já tě ani nemusel přemlouvat, abys odjela se mnou. To víš, mám v životě štěstí."
"Proč sis mě teda vzal? Kvůli penězům to nebylo, z lásky už vůbec ne…"
"Kvůli hraběcímu titulu? Ne, Syndy, zakoukal jsem se do tebe opravdu. Líbila ses mi. Byla jsi tak nezkrotná, sebejistá,... Ty sama sis vybrala moje zacházení k tobě. Nechala ses až příliš rychle zkrotit a přestala jsi mě zajímat... Copak, není ti moc dobře?" starostlivě se k ní sklonil.
Syndy už to nevydržela a navíc to viděla jako možnost. Vytáhla nůž, který měla schovaný, a chtěla ho říznout do krku. Ale neměla takovou mrštnost, ani sílu. Její manžel měl dobrý postřeh. Rychle ji chytl ruku a zakroutil ji. Až bolestí nůž pustila.
Cinkl o zem jako její poslední naděje, že vše dopadne nakonec dobře. Rázem byli vevnitř dva muži, kteří ji drželi pevně za ruce. "Vy jste ji neprohledali?" Derol byl naštvaný. "No, my, je to vaše žena…" snažili se vymluvit dva bodyguardi. Derol mezitím Sydny spoutal ruce. "Děte, vyřídíme to později… Vypadněte!" zakřičel, když chvíli otáleli.
Obrátil se na Syndy, a zas se usmíval a zdál se něžný: "Posaď se."
Chtěla ho uškrtit, vydrápat mu oči… Ale nemohla.
"A ještě než dokončíme tenhle rozhovor - začal ji přejíždět rukama po těle. Syndy strnula. Věděla o co mu jde. A taky to za chvíli našel. Štenici. A ona na něj ve skutečnosti neměla nic.
Všechno pro ni skončilo. Má toho policie dost, aby mohla začít jednat?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 dadainka dadainka | Web | 11. ledna 2016 v 4:43 | Reagovat

Krásně napsané.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Blogoví přátelé: nejen...
www.reveriedreams.blog.cz - vymyšlené příběhy
www.tinka77.blog.cz - oblečení barbie
www.dasatomaskova.blog.cz - na křídlech vážky
https://humanlizards.blogspot.com- kreslení,básně
www.veki.blog.cz - kamrlík
http://ublondyny.blogspot.com/
http://miric.unas.cz/
http://marijakesfoto.blog.cz/-cestování
http://ohnice.blog.cz/
http://australsky.blog.cz/
http://vceliraj.blog.cz/
http://zjinyhosveta.blog.cz/
www.supice.blog.cz - moudra