Slunečný den31

28. února 2016 v 17:47 | LeS |  Slunečný den-love story
Následující ráno museli na policii.
"Syndy Derolová?" mluvil s ní jeden důstojník, "váš manžel zemřel. Nemůžeme po vás chtít, abyste ho identifikovala. Jeho tělo je ohořelé. Stejně jako všech dalších lidí na palubě. Byli tam bohužel i někteří zaměstnanci restaurace U Hroznu. Výbuch byl příliš rychlý a silný. Zatím to vypadá, že vše začalo ve strojovně. Cizí zavinění je vyloučeno."
Syndy myslela na Jima. Jak to mohl dokázat?
"A paní Derolová, omlouváme se, že jsme včera nezasáhli dřív. Jsme rádi, že se vám nic nestalo."
Syndy jen zavrtěla hlavou, asi to tak mělo být. Kdoví, jestli by jí policisté pomohli.
"Na druhou stranu ta nahrávka vám pomohla. Jinak byste byla hlavní podezřelá, že jste nechala vybuchnout loď svého muže."
"A ještě tu máme jednu nepříjemnou věc. Našli jsme včera jednoho mrtvého rybáře. Nemá to nějakou spojitost s včerejším výbuchem?"
Syndy mlčela. Má jim vyprávět, že Jim byl hrdina? Pro ní vždy bude. A pro ostatní... Vždyť policisté jí nechali ve všem. A vůbec je nezajímá, jak se dostala z manželovi lodi zpět na břeh. Proč čekali tak dlouho? Copak neměli dost důkazů?
William promluvil: "Myslím, že jsem toho rybáře znal. Mohl bych ho identifikovat."
Syndy zůstala sedět na židli a William odešel.
"Opravdu nevíte, co se stalo?" zeptali se ještě jednou Syndy. Jen zavrtěla hlavou.
Když se vrátil William, vyšli před policejní stanici. Syndy si oddechla. William byl smutný. Neobviňoval Syndy, že mohla za to, co se stalo. Neobviňoval ani sebe... Jen v něm přece jen zůstávalo, že to tak být nemuselo. Byl rád, že nepřišel i o Syndy.
"Williame, chtěla bych se vrátit domů," promluvila Syndy.
"Syndy, kam domů?" zeptal se William. Restaurace je zničená a to místo na pláži se dá jen stěží nazývat domovem.
"Já myslím skutečně domů. Tam, kde jsem vyrostla. Chtěla bych opět získat naše rodinné sídlo."
"Syndy, jak to chceš udělat?"
"Nevím ještě. Ale tady já doma nejsem. Je tady krásně. Moc krásně. Moře, mít písek pod nohami, vidět západy slunce… je to kouzelné, ale stýská se mi. Po místě, kde jsem vyrostla. Po koních. Chtěla bych tam opět být."
William mlčel.
"Williame, mám domov jen tam, kde jsi ty. Willi, pojeď se mnou."
"Já koním nerozumím."
"Williame, a já nerozumím vodě. Jak chceš nachytat ryby, aby nás to oba uživilo? Williame, mám tam přátele. Otevřeš si tam svou restauraci. Pojď se mnou."
"Já mám přátele tady… Syndy, já to nemůžu udělat. Můj domov je zde."
"Willi, přišel jsi kvůli mě o všechno. Svou restauraci. Svůj sen. Ale vím o jiném místě. Williame, chtěla bych žít tam, kde není jen slunce. Kde je také zima a mlha, ale kde jsou lidé upřímnější a více si pomáhají, právě kvůli tomu občasnému mrazu. Kde sice každý den nesvítí slunce, ale svítí v duších lidí. Williame, já tam mám ten skutečný domov. Já se tam chci vrátit. Ale chci jen s tebou. Prosím,…"
"Dej mi čas."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Blogoví přátelé: nejen...
www.reveriedreams.blog.cz - vymyšlené příběhy
www.tinka77.blog.cz - oblečení barbie
www.dasatomaskova.blog.cz - na křídlech vážky
https://humanlizards.blogspot.com- kreslení,básně
www.veki.blog.cz - kamrlík
http://ublondyny.blogspot.com/
http://miric.unas.cz/
http://marijakesfoto.blog.cz/-cestování
http://ohnice.blog.cz/
http://australsky.blog.cz/
http://vceliraj.blog.cz/
http://zjinyhosveta.blog.cz/
www.supice.blog.cz - moudra
www.kdyz-se-dvojcata-nudi.blog.cz