Zkus to znovu

18. března 2016 v 19:03 | LeS |  Zamyšlení
Myslím, že základním předpokladem k úspěchu je zkoušet věci stále znova. Znova a znova i když pokaždé jinak. Vyhodí vás dveřmi, zkuste to oknem. Nefungují křídla, co takhle rovnou letadlo.
Kolik boulí a modřin, odmítnutí, pádů, neúspěchů je za každým lidským úspěchem. Málokdy se stane, že člověk k něčemu sedne a vymyslí hned perpetum mobile jentak z hlavy od ruky. Nebo lék, který pomůže nemocným. Nebo knihu, na kterou má kupce už v den dopsání. Málokdy se stane, že se stanete slavným přes noc, aniž byste trénovali, zkoušeli, zažili pár neúspěchů i drobných úspěchu, a pak bomba. Konečně to vyjde. Možná přijde osvícení a ostatní si myslí, že vám to jde samo. Že jste dítě štěstěny. Ale ve skutečnosti je za tím kupa práce a hlavně to odhodlání - nevzdat a zkoušet pořád znova.
Už dítě když zkouší první krůčky se učí tomuto odhodlání, co se bude hodit i do života. Pak dostanete první špatnou známku a pohání vás to, já si to opravím. Pak chodíte na pohovory a z pár vás vyhodí, abyste to nevzdali a znova se pokusili. A pak možná přijdou nemoci, a vy si řeknete, a zkusím žít jinak a znova a trochu lépe, víc cvičit a tak. Zkoušet znova je prodchnuté našimi životy. Někdo zažívá povzbuzení, aby dál zkoušel, někdo na to přijde sám. Anebo také ne. Možná není dostatečná motivace věci dokončit.
Pro mě zkus znovu znamená výzvu. Jsem tvrdohlavý, odhodlaný býk, který kolikrát si tu hlavu o zeď omlátí, než konečně uzná, že to chce sbíječku. Ne zkus znova, ale zkus znova a trochu jinak. Někdy stačí jen trochu poodstoupit od problému, aby člověk viděl, kde je ta skulinka, kterou se dá proklouznout.
Vybojovala jsem si práci, kterou jsem chtěla dělat a sbavila se té, která pro mě moc nebyla. Vybojovala jsem si i svoji skvělou šéfovou. I když si ostatní mysleli, že v dnešní době člověk přece nemůže říkat svůj vlastní názor a musí poslouchat a být rád za jakoukoliv práci. Prostě jsem to zkoušela stále znova. Různými způsoby, až se nakonec povedlo.
Psala jsem si do šuplíku, psala na pismak, teď jsem tady, odmítnutá od literárního klubu a za tři měsíce zkusím zas dát žádost o členství. Prostě zkouším stále znova a znova jedno a to samé. A každý malý úspěch se počítá.
Tisíckrát jsem se rozcházela a stále znova hledala, jak to dát dohromady a už se nerozejít. A našla jsem tu skulinku. Jmenuje se to tolerance vůči druhému. Vůči všemu, co dělá a čím mi neubližuje. Byl to boj. Přiznávám.
Zkoušet znova a jinak - to je to, co nás posouvá dál. Zkus to znovu a pouč se ze starých chyb.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bichlička Bichlička | Web | 19. března 2016 v 12:43 | Reagovat

Ano, je to tak jak pises - člověk nesmí zatrpknout a stále zkoušet štěstí :-) a věřit, ze nakonec se to povede. A držím palce na přijetí do literárního klubu ;-)

2 slunecnyden slunecnyden | Web | 19. března 2016 v 15:24 | Reagovat

[1]: Děkuji .-) No, snad se mi to jednou povede, mám hodně výdrže :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Blogoví přátelé: nejen...
www.reveriedreams.blog.cz - vymyšlené příběhy
www.tinka77.blog.cz - oblečení barbie
www.dasatomaskova.blog.cz - na křídlech vážky
https://humanlizards.blogspot.com- kreslení,básně
www.veki.blog.cz - kamrlík
http://ublondyny.blogspot.com/
http://miric.unas.cz/
http://marijakesfoto.blog.cz/-cestování
http://ohnice.blog.cz/
http://australsky.blog.cz/
http://vceliraj.blog.cz/
http://zjinyhosveta.blog.cz/
www.supice.blog.cz - moudra
www.kdyz-se-dvojcata-nudi.blog.cz