Mami, v čem jsem nejlepší?

26. dubna 2016 v 17:30 | LeS |  Zamyšlení
Myslím, že v životě každého rodiče přijde tahle nemilosrdná otázka. A odpověď na ní není právě jednoduchá. Dítě se nejspíše nespokojí s neutrální odpovědí: "Jsi šikovný (á)." Mě tato otázka zastihla nepřipravenou. Začal tedy rozhovor:
"Hezky kreslíš."
"Ale Kája kreslí líp než já."
"Dobře se učíš."
"Martin má lepší známky."
"Máš dobrou vyřídilku a nebojíš se o věci si říct."
"V tom ale nejsem nejlepší."
"Hezky zpíváš, dobře plaveš, výborně šplháš, jsi dobrá v angličtině..."
"Hmm, ale ve všem je někdo lepší."
A pak už jen následoval její povzdech. "Ani v tom vyrábění nejsem nejlepší, a v počítačových hrách mi to nejde."
Jak dítěti vysvětlit, že je směsí toho dobrého. Jak mu vysvětlit, že má stejnou hodnotu jako ti nejlepší, a že být nejlepší nemusí znamenat vždy nejspokojenější. Pro ní bylo důležité, že nejlepší není, že je "jen" dobrá.
V naučných knížkách píší, že bychom dítě měli naučit prohrávat. A to tak, že mu řekneme, že nyní prohrálo, ale je dobré v něčem jiném. Jenže co když se pak začne porovnávat, a vyjde mu z toho, že prohrál, a v ničem není natolik dobrý, aby vyhrál nad ostatními. Co pak s tím? Jak jim zvětšit sebevědomí, nebo alespoň zažehnat slzičky a povzdechy?
A co když není tak moc důležité vyhrát nebo prohrát. Zvlášť ve věcech, kde hraje roli štěstí, a to je téměř všude. Co když je nejdůležitější dát do věcí, které dělá, všechno svoje nadšení a to nejlepší ze sebe, co v daném okamžiku dokáže. Co když vůbec nezáleží na tom, aby se porovnával s druhými. Co když je důležité zlepšovat se sám v sobě a pro sebe. Co když není nejdůležitější vynikat v jedné věci, které obětuje všechno ostatní. Co když jsou stejně důležití i lidé, kteří jsou "jen" průměrní.
Vím, je to smutný prohrávat. Mluvila jsem se dvěma kamarádkami, obě mají holky, které tancují a obě se zúčastnily o víkendu soutěží, každá v jiném tanci a obě dvě vyhrály. Slavily úspěch. Ale co chudáci ti, kteří prohráli. Protože jestliže někdo vyhraje, je zákonitě někdo další druhý, třetí, a i poslední. Jak musí být tomu poslednímu, který se možná také snažil, ale na medaili nedosáhl. Jak moc zabolí prohra. A jak moc se chce dále trénovat tomu, kdo byl první a dál trénovat tomu, kdo byl poslední?
Jenže i prohry patří k životu. Můžou být lidé, kteří stále a ve všem vítězí, ale mnohem pravděpodobněji jsou lidé, kteří prohráli. Je důležité neztratit nadšení. A pokud člověka ta věc baví, dát do ní vše. Trénovat. Nevzdat se. Možná teď není tím nejlepším, ale možná jím bude za pět let. A možná jím nikdy nebude. Ale to neznamená, že by byl něčím míň.
Už vím, co říci dceři. Jsi výjimečná. Víš, nikdo není úplně stejný jako ty. Jsi dobrá ve spoustě věcí, a pokud bys trénovala, můžeš být i nejlepší. Alespoň lepší než někdo jiný. A určitě lepší než jsi byla ty sama předtím, než jsi s tréninkem začala.
Každý je v něčem dobrý a pro každého jsou věci, které mu tak dobře nejdou. Důležité je cvičit, a ještě důležitější nadšení, snaha, cílevědomost. Nevzdat se při prohře a nepřikládat vítězství přehnanou důležitost. Když vyhraješ, můžeš příště prohrát. Ale právě tak to platí i naopak. Jednou prohraješ, příště můžeš vyhrát.
Neboj se věcí, ve kterých nejseš tak dobrá, a v kterých před druhými nezvítězíš. Možná je neporazíš v malování a v plavání. Ale ty jsi v tom dobrá. Protože někdo další nenamaluje ani to, co ty. A jsou lidé, kteří plavat neumí... Važ si toho, v čem jsi dobrá. A pokud chceš být nejlepší, pak cvič a nevzdávej se. Výjimečná a důležitá jsi už teď. Pokud je pro tebe důležité být nejlepší, věnuj činnostem, které tě baví, většinu svého času, trénuj a nevzdávej se.
Výtvor dcery
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 extras-diary extras-diary | E-mail | Web | 26. dubna 2016 v 20:20 | Reagovat

Tak na tohle jsem se mamky snad nikdy neptala :-D

2 Bev Bev | E-mail | Web | 27. dubna 2016 v 7:07 | Reagovat

Sněhuláček je moc hezký, originální a povedený. Mám dvě dcery a řekla bych jim to podobně, už tím, že jsou moje jsou nejvzácnější a nejdůležitější a pokud chtějí v něčem vyniknout pro sebe, musí se o to taky trochu snažit. Anebo být spokojené, tak jak jsou.  ;-)
Moc krásná fotka stromů odrážejících se v rybníku, ta doslova pohladí. :-)

3 slunecnyden slunecnyden | 27. dubna 2016 v 17:31 | Reagovat

[1]: Nikdy jsi nechtěla být v něčem nejlepší? .-)

[2]: Děkuji za pochvalu a podovný názor.

4 extras-diary extras-diary | E-mail | Web | 27. dubna 2016 v 18:34 | Reagovat

[3]: Určitě jsem chtěla, ale mamky jsem se na to neptala :-D

5 tinka77 tinka77 | Web | 28. dubna 2016 v 13:27 | Reagovat

v tom článku si to rozobrala pekne. :-)

6 slunecnyden slunecnyden | Web | 28. dubna 2016 v 18:25 | Reagovat

[5]: Tinko, vzala jsem to od základu :-) Dcera mě někdy těma svýma myšlenkama dostane :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Blogoví přátelé: nejen...
www.reveriedreams.blog.cz - vymyšlené příběhy
www.tinka77.blog.cz - oblečení barbie
www.dasatomaskova.blog.cz - na křídlech vážky
https://humanlizards.blogspot.com- kreslení,básně
www.veki.blog.cz - kamrlík
http://ublondyny.blogspot.com/
http://miric.unas.cz/
http://marijakesfoto.blog.cz/-cestování
http://ohnice.blog.cz/
http://australsky.blog.cz/
http://vceliraj.blog.cz/
http://zjinyhosveta.blog.cz/
www.supice.blog.cz - moudra