Rozchodový den4

17. srpna 2016 v 19:05 | LeS |  Normální den
Milovala jsem ho. Nevím, jestli je to omluva. I dítě člověk miluje a nedovolí mu dělat všechno. Šla bych za ním až za hrob. Kdyby to chtěl. A možná i kdyby nechtěl. Ne, určitě. Protože láska je slepá. A hloupá. Milovala jsem ho.
Věřila jsem, že se změní? Že ho já láskou změním? Nebo jsem prostě jen neviděla, protože nechtěla vidět? Nakonec jsem svou zaslepeností způsobila nám oběma víc bolesti. Možná jsme spolu ztratili pár let. A možná to právě byla ta lekce, kterou jsme si museli projít. A oba se jí naučit. Nehraj si s city druhého.
Ani pod záštitou lásky nejde dělat všechno. Nejde brát druhému duši a brát mu jeho vlastní rozhodování.
Jsem na vážkách. Chci s tebou být, nechci s tebou být... A jak to máš ty? A tak si odskočíme na chvíli k někomu třetímu, abychom se k sobě opět vrátili. Když je ta náruč otevřená. Je to dobře? Nebo špatně? Nebo normální? Jak kdo snese. Nehraj si s city druhého.
Když už něco děláš, dělej to s rozhodnutím. Dělej to vážně. Dělej to celým srdcem. A s rozumem. Nebraň se lásce.
Jsou věci, které člověk odpouští. I když ho zraňují. Ale pak si jednoho dne řekne, a už nemůžu dál. A má chuť hodit to na toho druhého. To tys... A ono je to vlastně - to já... jsem toleroval tohle chování.
Mám velké srdce. Odpouštím. Ale tohle dál nejde. Už je to přes míru. Už je toho dost. Už to dál nedám. Už to dál snášet nedokážu. A druhý se možná diví. Proč? Vždyť to stále bylo fajn... Nebylo. A ty to víš.
Rozchody, rozchody, rozchody. Někdy se tomu člověk elegantně vyhne. A nechce přijmout. Vždyť nám bylo tak fajn... Člověk je někdy zabedněný.
Chtěla jsem být jen s tebou a neviděla nic jiného.
Katarze, očištění, cesta do neznáma.
Když víme, co nám nevyhovuje, a máme chuť to změnit, je to mnohem víc, než setrvávat v neměnnosti. Je to těžší. Alespoň ze začátku. Je to náročnější. Alespoň ze začátku... Ale pak přijde uvolnění. Já to dokázal. Šel jsem jinou cestou, než tou známou. Jinou cestou, než cestou sebeodříkání. Dokázal jsem udělat něco pro sebe. Tohle se mi nelíbí a tohle jo.
Už to vím.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 18. srpna 2016 v 19:31 | Reagovat

Naprosto pravdivé...
je těžké někoho opustit, když k němu chováme natolik silnou vazbu, ale jakmile den co den člověk pochybuje, většinou to nemá cenu.

2 slunecnyden slunecnyden | Web | 19. srpna 2016 v 18:29 | Reagovat

[1]: Máš pravdu, samota najednou člověka děsí, a láska nás k druhému člověku přitahuje... Ale někdy není jiné řešení.

3 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 21. srpna 2016 v 7:01 | Reagovat

K tomu není co dodat, jen mě napadá, že mi kdysi kamarádka říkala, že si mám dát pozor a neprojevovat tolik lásky, protože často to pak dopadne, že si protějšek přestaně vážit člověka, kterého má jistého a hledá, chce nacházet a znovu dobývat. U mne tomu tak skutečně bylo.

4 slunecnyden slunecnyden | Web | 21. srpna 2016 v 17:43 | Reagovat

[3]: Myslím, že by všechno mělo být oboustranné. Když protějšek neprojevuje lásku, tak ani toho druhého nebaví být v tomhle vstřícný. Muži rádi dobývají, to je pravda, ale já bych nechtěla muže, s kterým si můžu dělat, co chci.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Blogoví přátelé: nejen...
www.reveriedreams.blog.cz - vymyšlené příběhy
www.tinka77.blog.cz - oblečení barbie
www.dasatomaskova.blog.cz - na křídlech vážky
https://humanlizards.blogspot.com- kreslení,básně
www.veki.blog.cz - kamrlík
http://ublondyny.blogspot.com/
http://miric.unas.cz/
http://marijakesfoto.blog.cz/-cestování
http://ohnice.blog.cz/
http://australsky.blog.cz/
http://vceliraj.blog.cz/
http://zjinyhosveta.blog.cz/
www.supice.blog.cz - moudra