Dobrý den

21. května 2017 v 17:39 | LeS |  Zamyšlení
Včera jsem byla neviditelná. Bydlím na menším městě. Když jsem byla malá, každého jsem zdravila. Tak mě naši vychovávali. Usmát se a nahlas zřetelně pozdravit "Dobrý den". V pubertě se z toho stalo "brýden" a ne zřetelně a nahlas, ale tak nějak zamumlat.
Včera jsem zkoušela dobrý den na známou, na babičky na lavičce, staršího pána na kole, v obchodě když jsem vešla - nedostalo se mi žádné odpovědi. Neviditelná. Neslyším, nevidím, tak se tvářili ostatní lidé. A já si vzpomněla na pohádku Ať přiletí čáp královno - tam pradlena říká větu: "Chudák má jen dvě práva, právo na sen a právo na pozdrav - proto si na nich tolik zakládá."
Když jsme byli na dovolené na Slovensku, chodili jsme tam na krátké snadné tůry. A každý, koho jsme potkali, tak pozdravil. Udělala jsem si své vlastní vysvětlení. Když někoho pozdravíte, ten druhý si vás všimne. A to je na tůrách důležité. Kdyby se něco stalo, vzpomene si spíš, kde vás potkal a že vás vůbec potkal. A kdybyste potřebovali pomoc, pomůže člověk, s kterým jste se již pozdravili. Když jsme sjížděli řeku, také jsme na sebe křičeli "ahoj".
A tak jsem si dnes řekla, že zdravit budu. Každého, koho potkám. Nejdřív oční kontakt, pak úsměv a dobrý den. Tři lidé odpověděli. V obchodě mi odpověděli na dobrý den, ale zapomněli odpovědět na nashledanou. Babička na lavičce zřejmě neslyšela, pán se příliš zaobíral svojí prací, paní asi byla zamyšlená nad svými problémy... Výsledek padesát na padesát - tak to je úspěch.
A jedna paní překvapila místo "dobrý den" řekla "ahoj". Asi se známe :-) Občas si hned nevybavím, s kým si vykám a s kým tykám. Nepřistupuji na tykání tak často. Vykám lidem, kterých si vážím nebo u kterých potřebuji odstup. Dnes je trend každému tykat. V práci si lidé tykají a oslovují se jménem, na blogu si lidé tykají...
Já raději nadřízeným vykám. Jednou jsem měla za nadřízeného mladého muže. Měla jsem pocit, že při tykání bych rychle zklouzla do toho "Nazdar, kámo." Právě tak, když najdu nějaký blog některých lidí mám tendenci vykat. Vykáním i vyjadřuji, že si druhých vážím.
A co vy? Zdravíte i neznámé? A odpovídají vám ti známí? A raději vykáte nebo tykáte?
A píšete v e-malech Váš a Ty velkými počátečními písmeny? Všimli jste si, že v angličtině je velké Já - I a žádné vykání? Ale my máme velké Tebe a Vy? Němci naopak mají velké Sie - vy - nebo spíše oni, oni král :-) Líbí se mi, že my můžeme vyjadřovat druhým úctu velkým písmenem. I když to již velice málo používáme v e-mailech nebo dokonce v SMS.
Někdy je ale hezké se vrátit k této možnosti, jak vyjádřit zdvořilost velkým písmenem.
Snad to nebude znít jako klišé, když Vám nyní popřeji krásný zbytek víkendu a úspěšný pracovní týden.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 21. května 2017 v 17:45 | Reagovat

Myslím, že se tvůj článek naprosto hodí do dnešní doby. Mrzí mě, že i kolektiv sotva dvaceti lidí u nás na střední, není schopný se vzájemně na ulici pozdravit, nebo, když už nic víc, jen kývnout hlavou na toho druhého...

2 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 21. května 2017 v 18:17 | Reagovat

Zdravím toho,koho znám. Ve městě to ani jinak nejde, na vesnici je to něco jiného, nedělá mi problém kolemjdoucí pozdravit. Při horských túrách  je běžné, že se lidé zdraví nejen u nás, ale i v zahraničí. Je to milé.
Na blogu jsem z počátku vykala, ale většina blogerů upřednostňuje tykání, což jsem ráda přijala a vůbec mi to nevadí, je mi to milejší. Samozřejmě výjimky se určitě najdou, tak jako všude :-)

3 padesatka padesatka | E-mail | Web | 21. května 2017 v 19:30 | Reagovat

[2]: Jasně, že si tykáme, dyť jsme mladý holky... :-)

4 padesatka padesatka | E-mail | Web | 21. května 2017 v 19:33 | Reagovat

Na výletě zdravím každého koho potkám, někdy mám srandu, jak jsou lidi překvapení, ale odpoví každý... :-) jen cyklista jedoucí do kopce nemusí.
Nesmíš zdravit hluchouny... :-D

5 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 21. května 2017 v 19:35 | Reagovat

[3]: Právě proto, vykat si budeme až na to bude věk :-D  :D

6 Eliss Eliss | Web | 21. května 2017 v 19:50 | Reagovat

Já jsem z vesnice a jsem zvyklá že každého koho potkám - i když ho neznám, pozdravím. Kolikrát mi neodpoví, ale to už je jejich problém...

7 padesatka padesatka | E-mail | Web | 21. května 2017 v 22:10 | Reagovat

[6]: Pěkně jsi to napsala..! :-)

8 tinka77 tinka77 | Web | 22. května 2017 v 19:53 | Reagovat

Ja chodím občas zamyslená a tak sa mi stane, že nezareagujem, alebo si nevšimnem. Ale zdravím sa. Som v malom meste a tam je celkom príjemné a prirodzené keď ti niekto  aj z idúceho auta zamáva. ;-)

9 slunecnyden slunecnyden | Web | 24. května 2017 v 13:12 | Reagovat

To chápu, proto myslím, že je důležitý ten oční kontakt před pozdravem. A pozdrav s úsměvem :-)

10 slunecnyden slunecnyden | Web | 24. května 2017 v 13:22 | Reagovat

[1]: Leri, nebo se aspoň usmát. Taky znám z práce. Někdo zdraví, a někomu pozdrav nic neříká.

[2]: Já si vykáním udržuju odstup - ale na blogu jsme jedna velká rodina :-) :-)

[4]: Hluchouny a udýchané cyklisty nezdravit. Díky za radu :-) i když hluchouni by mohli odezírat a cyklisté zvednout ruku :-)

[5]: K tomu se přidávám :-)

[6]: Dobrý přístup. Já teda lidi, kteří mi nikdy neodpověděli, nezdravím. Třikrát a dost :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Blogoví přátelé: nejen...
www.reveriedreams.blog.cz - vymyšlené příběhy
www.tinka77.blog.cz - oblečení barbie
www.dasatomaskova.blog.cz - na křídlech vážky
https://humanlizards.blogspot.com- kreslení,básně
www.veki.blog.cz - kamrlík
http://ublondyny.blogspot.com/
http://miric.unas.cz/
http://marijakesfoto.blog.cz/-cestování
http://ohnice.blog.cz/
http://australsky.blog.cz/
http://vceliraj.blog.cz/
http://zjinyhosveta.blog.cz/
www.supice.blog.cz - moudra