Bolest

6. června 2017 v 16:57 | LeS |  Na zámku pod zámkem
Nemůžu psát o druhých lidech, které jsem potkala v léčebně. Ale napíši o jejich i mých pocitech. Napíši jen 7 dní. Protože týden na tyto bolístky stačí .-)
Jedna dívenka. Hezká? Ano. Milá? Možná. Ale hlavně strašně nešťastná. Tak ráda by vrátila čas zpátky. Jako by se nic nestalo. Pořád si opakuje to jedno. Nechce hendikep. Nechce tu strašnou bolest, kterou si působí sama. Tím, že chce, aby se věci vrátily. A ono to nejde. Doktoři říkají... a působí jí ještě větší bolest. Nemá naději, že budou věci jako dřív. Nemá naději, že se její fyzický stav zlepší. A nedokáže jít dál. Možná ve skrytu duše ví, že musí. Že se musí přes to dostat. Dostat přes bolest a vyrůst. Jenže to zatím nejde, a tak se někdy nemůže ani nadechnout tou strašnou bolestí.

Den třetí
Co a jak je v nepořádku? Najednou nevím. Najednou to ví druzí. A to je na téhle nemoci nejděsivější. Moje pocity jsou chybné, moje myšlenky jsou chybné.
Odpovídám na otázky týkající se orientace v čase a prostoru. Vím, kde jsem, vím, kolikátého je. Ale zároveň i vím, že něco v nepořádku je. Mám nějakou chorobu. Něco se se mnou děje. Jsem nemocná. Ale nechci, aby mi choroba zlikvidovala vše. Domov, duševní sílu a odvahu, partnerství, práci a záliby...
Najednou je vzdáleno všechno, co jsem měla ráda. Protože to dělat nemůžu. Už nemůžu. Nesmím. Není to pro mě a pro mé okolí dobré...
Už nic nebude jako dřív. Vše, co bylo, se nevrátí. Co když se nedokážu zas postavit na svoje nohy a budu stále závislá na druhých?
A v tom se necítím dobře. Nechci tam být, i když rozumím, že musím. Vrátím se někdy do normálu? Nezůstane jen to děsivé?
Jsem tady. Jsem nemocná. A nemůžu nic a nikam. Jen to, co nařídí ostatní. Jen tím se řídit a doufat, že bude líp.

Doufám, věřím. Pevně věřím, že tu nebudu dlouho. Pořád mám tu jednu myšlenku. Zpátky domů. Věřím, že se dostanu brzy zpátky domů... Nemůžu jinak. Jinak bych se utrápila.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 tinka77 tinka77 | Web | 6. června 2017 v 17:40 | Reagovat

bolest duše  - držím palce, aby ti bolo lepšie. 8-)

2 padesatka padesatka | E-mail | Web | 6. června 2017 v 19:38 | Reagovat

Věřím, že to zvládneš/zvládáš, předpokládám, že píšeš zpětně, o tom jaké to bylo a dneska je všechno zase o kus lepší... :-)

3 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 9. června 2017 v 18:21 | Reagovat

Tyhle texty mě drásají, jen pevně doufám, že teď už je ti dobře...

4 Natálie Natálie | Web | 10. června 2017 v 12:19 | Reagovat

to zvládneš.. :) i když to je těžké, tak si musíš pořád říkat, že to zvládneš a je to jen na tobě.. musíš si věřit, že jsi silná a že díky tomuhle všemu budeš ještě silnější a něco tě jen tak nezlomí.. :)

5 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 12. června 2017 v 11:30 | Reagovat

Tohle jsou strašně smutné řádky. Já ani nevím, co na to říct.

No ale už jsi doma a to je hlavní. :-)

6 slunecnyden slunecnyden | Web | 12. června 2017 v 19:41 | Reagovat

Už je líp. Ale z nějakého důvodu tu chci ventilovat těch 7 dní.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Blogoví přátelé: nejen...
www.reveriedreams.blog.cz - vymyšlené příběhy
www.tinka77.blog.cz - oblečení barbie
www.dasatomaskova.blog.cz - na křídlech vážky
https://humanlizards.blogspot.com- kreslení,básně
www.veki.blog.cz - kamrlík
http://ublondyny.blogspot.com/
http://miric.unas.cz/
http://marijakesfoto.blog.cz/-cestování
http://ohnice.blog.cz/
http://australsky.blog.cz/
http://vceliraj.blog.cz/
http://zjinyhosveta.blog.cz/
www.supice.blog.cz - moudra
www.kdyz-se-dvojcata-nudi.blog.cz