Červen 2018

Rada :-)

29. června 2018 v 20:10 | LeS |  Pro Tebe-básničky
Když tě něco uvnitř bolí,
rozhlédni se po okolí,
nejlépe je vzít to z výšky,
jak praví i moudré knížky.

Zdá se velké, co je malé,
trápení už dáváš vale.
Pohled jeden ten ti stačí,
na všechno, co v botě tlačí.

Rozhýbej si krční svaly,
setřes smutek a i žaly,
hned si budeš vědět rady.
Vždyť je krásné býti tady.


Toulání

13. června 2018 v 18:15 | LeS |  Pro Tebe-básničky
Touláme se spolu dnem i nocí,
ruku v ruce, na rtech políbení.
Důvěra, láska v našich krocích.
Všechno, co si v nás život cení.

Někdy se zdá, že svět barvy mění,
černé skutky, vztek, mlhavý plášť.
Semílá nás každodenní dění,
v srdci se choulí zloba a zášť.

Vzájemná přítomnost nás pak pálí,
tišeji nám šeptá než spadlý sníh
utíkat před sebou, ztraceni v dáli,
návraty vítá zas upřímný smích.

Kráčíme spolu, dva co se znají,
společné kroky souhrou znějí,
milovat tolik, až dech se tají,
pro lásku i zázraky se dějí.


V zámku a podzámčí-B.Němcová

10. června 2018 v 16:58 | LeS |  Shlédnuto, přečteno, slyšeno-recenze
Tuto povídku jsem si vybrala kvůli dceři. Byly jsme v Ratibořicích, podívat se na Viktorčin splav, zámek paní kněžny a dům spisovatelky Boženy Němcové. A já si uvědomila, že ačkoliv jsem přečetla povídek od spisovatelky Němcové spoustu, žádnou si nepamatuji. Tak jsem to napravila a pak jsem mohla vyprávět:
V zámku vystupuje paní Skočdopolová ze Springenfeldu s manželem, její komorná mamzel Sára, pes Joli, písař Kalina a služebná Klárka se svou matkou klíčnicí.
V podzámčí je vykreslen příběh paní Karáskové s Vojtěchem, rodina Sýkorovic.
A ještě nesmíme zapomínat na moudrého pana doktora.
Zatímco na zámku se hoduje a přijímají hosté, v podzámčí je matka Karásková s Vojtěchem a dalším malým synkem, kteří nemají kde bydlet a co jíst. Vojtěch jde vyžebrat jídlo do zámku, kde potká hodnou služebnou Klárku. Ale jídlo, které dostane a drobný peníz už nepomůžou jeho bráškovi, který umře.
Vojtěch se svou matkou najdou útočiště u rodiny Sýkorovic. Tak se také dovídáme, že Vojtěch ztratil svého otce - zedníka, když na něj spadlo lešení. Zanedlouho umírá jeho matka na choleru a Vojtěch se stane sirotkem, který zůstane u Sýkorovic.
Na zámku se povídání točí kolem psa Joliho, který je rozmazlován chutnými sousty masa, které je mu prostíráno na talířku. O psa Joliho se stará komorná Sára. Jednou ale má Sára u sebe v pokoji na návštěvě sloužícího Jacques, kterému slibuje, že se za něj přimluví u svojí paní, aby u nich sloužil. Zatímco se spolu baví, Joli uteče z pokoje. Mezitím se objeví v zahradě u zámku zlý pes.
Vojtěch, který šel na zámek za Klárkou, vidí Joliho a uchrání ho před zlým psem. Bojí se ale jít na zámek a psa vrátit. S tím mu pomůže písař Kalina, který šel zlého psa zastřelit a potkal Vojtěcha. Písař Kalina touží po místě pojezdného a tato příhoda mu k němu také dopomůže. Vojtěch zůstane na zámku a dostane na starost Joliho.
Když se jednou panstvo vydá na výlet, zůstane doma Sára a komorník Jacques. Zatímco se oba baví a hodují, vrátí se paní domů a vyslechne část rozhovoru. Pozná, že komorná Sára je zlá a vypočítavá, a vyžene ji z domu. Paní se ale roznemůže cholerou. U její postele sedává klíčnice a služebná Klárka. Paní se uzdraví a tráví čas mluvením s panem doktorem, který jí vypráví o chudobě lidí a co by bylo nutné obstarat, aby se jim ulevilo.
Je vystaven siročinec i nemocnice, Vojtěch se bude moci učit na doktora, Klárka si vezme pojezdného Kalinu a pan a paní Skočdopolovi přijmou za vlastního Emila, který je s nimi příbuzný. Skočdopolovi odjedou do Itálie a vše skončí v dobrém.
Povídka je psána starou češtinou, ze začátku se mi špatně četla, než jsem si na to zvykla. Ale příběh je hezký, i když smutný smrtí Vojtěchovy rodiny, povídka je napínavá a skončí v dobrém jako pohádka.
Babička s dětmi v Ratibořicích

Jedna láska...

4. června 2018 v 17:46 | LeS |  Pro Tebe-básničky
Není to tak dlouho, co jsme stáli na náměstí,
slova se zadrhávala a nešla vyslovit.
Přáli jsme si navzájem hodně štěstí,
jako by to mohlo ledy v nás prolomit.

Možná bylo příliš horkosti a ohně,
spáleni žárem nekončících nocí,
kolikrát vzrušený vstupoval jsi do mě
oba pohybujíce se v bocích.

Dva cizinci stojící na náměstí v davu,
své tělo znali jsme to všech tajných míst,
kolikrát ztratila jsem kvůli tobě hlavu,
kolikrát chtěla v tobě tenkrát číst.

Nikdy jsi nedal mi ani jednu stránku,
zato jsi měl spoustu slovních obratů,
čechral jsi myšlenky v mírném vánku,
teď už jsou marná všechna slova tu.

Naše těla žily z těch krásných chvil,
hltaly jsme tyhle chvíle zaslíbení.
prohřešek z našich tužeb zbyl,
pravdivost v lásce už v nás není.

Není to tak dávno, naše rozloučení,
trhané kvítí časem vždy uvadá,
už nepláču, není proč, vše se mění,
tak proč dnes tak teskná nálada?
Blogoví přátelé: nejen...
www.reveriedreams.blog.cz - vymyšlené příběhy
www.tinka77.blog.cz - oblečení barbie
www.dasatomaskova.blog.cz - na křídlech vážky
https://humanlizards.blogspot.com- kreslení,básně
www.veki.blog.cz - kamrlík
http://miric.unas.cz/
http://marijakesfoto.blog.cz/-cestování
http://ohnice.blog.cz/