Kde nepoužívat mobil

17. února 2019 v 17:05 | LeS |  Zamyšlení
Začít psát článek po delší pauze, to chce opravdu pořádné nakopnutí nebo nadzvednutí ze židle. Dnes jsem zažila 90 minut soukromého rozhovoru, který jsem si vyslechla, i když jsem se snažila začíst do knížky. Ten rozhovor se odehrál v dopravním prostředku. Sympatický muž telefonoval jedné ženě. Buď byl tak zamilovaný, nebo tak znuděný dlouhou cestou, že telefon neodkládal ani v tunelu, a tak jsem se dozvěděla o velikosti stehen, masáži a škrábání a jiných věcech, o kterých jsem vědět nepotřebovala. Když jsem konečně vystupovala, měla jsem chuť mu říct: "Tak ať vám ten wellnes pobyt s Klárkou vyjde."
Neřekla, ale sedla jsem si a píši článek. Přiznám se, že jsem trochu zaujatá, protože jsem ještě donedávna používala mobil opravdu jen k telefonování a SMS a něco takového, jako neomezené volání je pro mě absolutní zbytečnost. Přijímám proto i názory od těch, kteří se bez mobilu prostě neobejdou.
Kde tedy dle mého soudu mobily nepoužívat?
1. Na WC, ve vaně, ve sprše. Někdo z nás je tak spjatý s mobilem, že ho neodkádá za žádných okolností. Druhá strana nevidí, kde se zrovna nacházíme, a pokud nevylučujeme nějaké zvyky, klidně bychom mohli používat mobil i na těchto místech. Někdo si rád při vykonání potřeby přečte zprávy nebo zahraje hry, ve vaně poslouchá muziku a ve sprše - kdo ví... Proč tedy nedopuručuji používat tady mobil? Voda. Slyšela jsem spoustu zpráv o tom, jak lidé lovili mobil z mísy a pak sušili (i když ho měli třeba jen v zadní kapse kalhot). Pokud tedy nemáte mobil vodotěsný, raději od vody dále.
2. Při rozhovoru s reálnými lidmi. Myslím s těmi lidmi, s kterými jsme se setkali tváří v tvář. Nemyslím tím teď to, že se vás někdo zeptá na cestu, a vy mu ji ukážete na mobilu, apod. Myslím tím tu neslušnost, že s někým hovoříte, a zároveň odpovídáte na zprávu, nebo zvednete telefon a telefonujete a telefonujete a druhého necháváte čekat. Myslím, že lidé, se kterými se v reálu setkáváme, by pro nás měli být tak důležití, že jim dáme přednost a nebudeme se rozptylovat něčím jiným. Můžeme přece do telefonu říci, zavolám později. A dohrát si hru, když rozhovor skončím. Jsem z generace, kterou ještě učili, dívat se druhému při rozhovoru do očí a dávat pozor na to, co říká. A to prostě nelze, pokud jsme zaměstnáni něčím jiním... Samozřejmě, jsou telefonické rozhovory, které odmítnout skutečně nechceme, ale měli bychom se zamyslet, zda nechat člověka proti nám čekat. Myslím, že tak jen ukazujeme, jak nás druzí nezajímají... Nebo si myslíme, "když ti to vadí, tak mi zavolej a budu se ti věnovat"?
3. Na oslavě. Není nic smutnějšího, než když jste na oslavě a lidé, místo aby mluvili mezi sebou a s oslavencem, koukají do mobilů. Co tím říkají, hostiteli? "To je ale nuda." Tak to fakt ne. Už i děti místo aby hrály spolu hry nebo si něco vyráběly, koukají do mobilů na youtube a hrají hry. V tom lepším případě něco na youtube natáčejí - třeba jak někdo jí dort. Nebo jich kouká do jednoho mobilu víc, a to, co sledují, alespoň občas hodnotí. Není tak možnost něco společně zažít, něco společně probrat, prodrbat, případně se seznámit. Hlavně, že máme ty mobily...
4. V dopravních prostředcích. Jak jsem psala v úvodu, ne všichni jsou zvědaví na intimnosti z vašeho života, které probíráte po telefonu. Ne všichni to chtějí poslouchat. A možná ani telefonující si neuvědomuje, že to, co říká, není určeno jen dotyčnému, ale baví mnohem víc lidí okolo. Když jedu dneska v dopravním prostředku, většina lidí má mobil v ruce. A když nemá, poslouchá na něm muziku. Já ráda cestuji. Dívám se do okolní krajiny a někdy i na lidi. Někdy se i seznámíme nebo jen mile rozloučíme. Když se člověk věnuje mobilu, cesta mu rychle uteče, ale vůbec nezachytí to kouzlo kolem. Nevypne.
5. S dítětem. Mobily nám ulehčují život. A chceme si ho opravdu ulehčit. Aspoň tak si vysvětluji, že rodiče dávají mobil do ruky i malému dítěti. Tak předškolní děti umí hrát hry na mobilu, ale neumí spoustu dalších věcí. Například komunikovat. Potřebujete zabavit dítě? Dáte mu to, co máte vždy po ruce. Mobil, a ať si hraje a vás nezlobí. Děti tak opravdu nezlobí, možná jen tehdy, když se rozhodnete jim mobil vzít.
Závěrem - nemám nic proti používání mobilů, pokud tak děláme s rozmyslem. Myslím, že ať už se jedná o jakýkoliv vynález, například o oheň nebo mobily, vždycky platí - "dobrý služebník, ale špatný pán."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 17. února 2019 v 17:42 | Reagovat

Dobře rady.. Ale šedá je teorie ale života strom zelený. Často se stává, že mobil zvoni v něj evhodnejsi chvíli ne na oslavě apod. Ale pro běžném provozu ale zrovna ne hod

2 Heaven Heaven | Web | 17. února 2019 v 18:04 | Reagovat

Souhlasím, mám velmi podobný názor. Mám chytrý telefon, používám ho docela hodně, ale myslím, že vím, kdy přestat. Nejsem tak dlouho ze střední, a pamatuju si, že každou přestávku byla kámoška na mobilu a když jsem ji něco říkala, ani neposlouchala, to mně vždycky dokázalo zvednout ze židle. Když si s někým povídá z očí do očí, koukám na něj, věnuju se mu, ale nečumím do mobilu. Mobil v dopravím prostředku je podle mně v pořádku, pokud ale netefonuje nahlas přes celý autobus. Jelikož jezdím do školy každý den docela dlouho, písničky mi pomáhají cestu si ukrátit nebo si někdy odpočinout :D

3 Eliss Eliss | Web | 17. února 2019 v 18:18 | Reagovat

Když to dnes vidím, kolem sebe mladé lidi posedlé čučením do mobilu, tak si říkám, že je něco hodně špatné...

4 stuprum stuprum | Web | 17. února 2019 v 18:31 | Reagovat

Mobily jsou pro nás!

5 Padesátka Padesátka | E-mail | Web | 17. února 2019 v 20:02 | Reagovat

Děti nesměly při jídle čumět na televizi, dnes (jsou dospělé) nesmí čumět do mobilu. Na jedné rodinné večeři v restauraci jsem jim mobily zakázala úplně. Nakonec nachytaly mě, jak se dívám na komentáře na blogu... :-D

6 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 17. února 2019 v 20:09 | Reagovat

Tento tvůj článek by se měl dát do zlatého rámečku, souhlasím se vším, co je zde uvedeno. Čím dál víc nám mobily berou ty nejvzácnější okamžiky a nejsmutnější na tom je, že si to mnohdy vůbec neuvědomujeme. Snažím se telefon používat minimálně, ne nad ním vysedávat dlouhé hodiny, prostě jen odepsat, když je potřeba, sem tam něco zveřejnit, vypnout wifi a zase se věnovat reálnému životu.

U dětí je tahle problematika týkající se mobilů asi nejvíc alarmující, není divu, že nedokáží pořádně komunikovat...

7 MarijaKes MarijaKes | Web | 17. února 2019 v 20:25 | Reagovat

Já jsem si nepřetržité volání pořídila kvůli mamince. Byla sama v bytě, i když ve stejném městě, a viděly jsme se 4x do týdne, musela jsem volat na dobré ráno a pak i na dobrou noc a nakonec i několikrát denně. Maminka nakonec i zapomínala, že jsme s polu mluvily a tak mne její hovory přepadávaly v tu nejnevhodnější dobu, ale co jsem měla dělat. V autobuse jsem řekla, že zavolám hned jak dojedu, když jsem šla k zubaři, tak jsem jí to musela oznámit a přesně jí říct, kdy asi budu moci zavolat, protože budu mobil vypínat. Jednou na dovolené se mi stalo, že volala zrovna, když jsme byli na prohlídce zámku a i když jsem jí řekla, a´t mi nevolá, že já zavolám sama, jak to bude vhodné, ona prostě volala. nemohla jsem si telefon vypnout, protože to by ona hned spanikařila, co se děje. Myslím, že už měla nějakou dementní nemoc, i když ještě nediagnostikovanou. maminku jsem také instruovala, pokud mobil típnu, a´t nevolá, že je to signál, že volat nemohu a že zavolám později. Ale ona tohle nebyla schopná respektovat. na tom zámku jsem najednou nevěděla, jak ten mobil vypnout. Tak jsem byla vystresovaná z jejího chování. Ale ona za to nemohla a já také ne. Dneska mne stresuje zase manžel, který mobil má, ale stále vypnutý, aby ho nikdo neotravoval.  jednou jsem si zapomněla klíče a chtěla mu zavolat, ať nikam neodchází, že jsem za půl hodinky doma, tak účastní, byl nedostupný....Ale jinak chytrý mobil považuju za docela užitečnou věc. Měl by ho však člověk mít opravdu jen jako důležitý nástroj a ne životního partnera. ;-)

8 MarijaKes MarijaKes | Web | 17. února 2019 v 20:26 | Reagovat

Dovede si některá maminka představit, že jsme vychovávaly děti bez jakéhokoli telefonu? Prostě jsem se strachovali o puber´táky, kdy přijdou domů z diskotéky a podobně.....

9 helmii helmii | Web | 17. února 2019 v 21:09 | Reagovat

Na mobil v zadní kapse kalhot fakt pozor. Já si takhle utopila mobil v knihovně. Naštěstí už byl starý (dokonce mu přestala fungovat WiFi, často mi nepřišla SMS...), tak jsem aspoň měla důvod, si koupit telefon nový :-D

10 Růža Růža | E-mail | Web | 18. února 2019 v 9:14 | Reagovat

Velmi dobře napsaný článek. Nemám ráda, když mi telefon zazvoní v dopravním prostředku, tak řeknu, že zavolám později. Když jsem ještě chodila do práce a dojížděla jsem, tak mě bavilo pozorovat lidi v autobusu. Někteří měli sluchátka, ale jejich hudba byla tak hlasitá, že ji slyšelo i okolí. :-? A občas si po telefonu popovídám s kamarádkami, ale souhlasím, že je lepší si povídat z očí do očí třeba u dobré kávy. ;-)  :-(

11 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 18. února 2019 v 11:42 | Reagovat

Ó nikoli. Delší cesta bez mobilu? To fakt ne. Čučet několik hodin z okna jen tak člověka moc dlouho nebaví a už vůbec většina lidí nestojí o to, aby do nich začali vandrovat spolucestující. Nejhorší má vzpomínka je na cestu, kdy nějaká starší paní se mnou vystupovala na přestup, jenže ten nečekal, kvůli zpoždění nám ujel, a ona do mě pořád hučela tu hodinu a půl co jsme čekali a pak třičtvrtě hodiny, co trvala další cesta. Já o rozhovor s ní nestála, chtěla jsem si dělat svoje, ale ona ne, furt mi musela něco říkat, furt furt furt, o odpověď ani nestála, to bylo utrpení. A ono taky "má mobil v ruce". No asi ho nemají v ruce proto, že by čučeli na tapetu, žejo. Co tak na něm můžou dělat. Někdo hraje hry, někdo si na něm čte, někdo si na něm povídá na chatu s někým dalším. Rozdíl mezi čtením knížky nebo novin tam nevidím a rozdíl mezi chatováním s někým a vykecáváním se se spolucestujícím... kdo jako já upřednosťuje ticho, to má jasné. A na oslavách, hlavně kam se "musí", protože babička/tetička slaví pětasemdesát, tak tam se nuda jinak pokořit nedá, když člověk nestojí o to tam být :D

12 Sugr Sugr | E-mail | Web | 18. února 2019 v 18:26 | Reagovat

Dneska se už všichni drží mobilu!
Povinně, všude a všichni!
Potkat člověka, který v Praze nedrží
mobil - nemožné! ???

13 slunecnyden slunecnyden | Web | 18. února 2019 v 19:02 | Reagovat

[1]: Jane, nejde o to, když mobil zazvoní párkrát nevhod a člověk ho zvedne a vyřídí si nutné věci. Spíš, že se to pro nás stalo už zvykem. A dáváme přednost mobilu vždy a všude před čímkoliv jiným.

[2]: V tom dopravním prostředku mi spíš šlo o telefonování o intimních věcech. Když někdo kouká do mobilu nebo poslouchá písničky, nikoho tím neotravuje :-) Ale také se připravuje o možnost seznámení :-) Lidé si dřív mnohem víc povídali z očí do očí...

[3]: Dnes je raritou ten, kdo mobil nemá.

[4]: Zloději času :-)

[5]: :-) I to se někdy stává a výchova se tak úplně nezdaří :-) Já zas při psaní téhle odpovědi připálila řízky :-)

14 slunecnyden slunecnyden | Web | 18. února 2019 v 19:45 | Reagovat

[6]: Souhlasím. Na tvých dílkách je znát, že skutečně vnímáš svět kolem sebe.

[7]: Myslím, že to bylo s maminkou hodně náročné. Úplně chápu, že lidem, které máme rádi, nechceme jentak típnout hovor. Zvlášť když víme, že to pro druhého hodně znamená. Ale bylo to určitě náročné. S manželem tomu také rozumím. U nás v rodině se mobily moc nepoužívají :-) A já sama jsem připravila pár stresujících situací svým blízkým. Měla jsem telefon, který se musel občas restartovat, jinak se tvářil, že funguje, ale nešlo se na něj dovolat. Občas mi to došlo až po delší době...

[8]: Ani si neumím představit, jak to bylo dřív. Například přivolání záchranky nebo i jen dát zprávu, že na schůzku nepřijdu.

[9]: Tak to jsi měla i radost :-)

[10]: Tak popovídat si s kamarádkou, která bydlí daleko je fajn. Ale nemusí náš rozhovor slyšet celý autobus - máme na to stejný názor :-)

15 slunecnyden slunecnyden | Web | 18. února 2019 v 19:57 | Reagovat

[11]: Ona ta tetička/babička tady nebude věčně, a možná ti jednou bude líto, že jsi s nimi víc nemluvila. Také jsem hodně jezdila a zažívala zajímavé rozhovory (lidé spolu víc mluvili). Například se jedna paní pokoušela obrátit mě na víru. Byla úžasná, a ještě dlouho jsem o tom pak vyprávěla. Přitom bych rozhodně o nějakém náboženství články nečetla nebo se o tom s nikým nebavila. Myslím, že mobily nám ten svět omezují... Ale je dobré mít i jiný názor .-)

[12]: A ještě musí být ten mobil nejlepší a nejnovější :-)

16 Veki Veki | Web | 20. února 2019 v 22:32 | Reagovat

Vlastně souhlasím. Musím ale říct, že na záchodě mobilu často. :-D Je to chvilka klidu.
A pak mobiluju (rozuměj jsem na internetu) v posteli před usnutím. A hraju hry.
Syn samozřejmě mobily miluje. Jednak napodobuje telefonování a jednak už ví, že se tam dá pustit "auto". Ale musím říct, že se fakt snažím a k digitální zábavě sahám jen ve chvíli, kdy fakt potřebuji třeba uvařit a on zrovna odmítá spolupracovat (dělat míchy míchy). Do dopravních prostředků nosíme knížky, tak se ho snažím zabavit jinak než nějakými videi.

17 tinka77 tinka77 | 26. února 2019 v 20:55 | Reagovat

mobil mi nevadí ani v tebou popisovaných situáciach.Ale vadí mi za volantom. Malá nepozornosť, alebo nesústredenosť a môže niekoho stáť život ???

18 australsky australsky | Web | 28. února 2019 v 12:17 | Reagovat

U nás v Austrálii majú všetky tarify neobmedzené volania, dokonca aj do zahraničia (vybrané štáty ako Čína, India atd), a sú neskutočne lacné v porovnaní s ČR, tak si asi viete predstaviť, ako to tu vyzerá. Nekonečné hovory vždy a všade. Každé ráno keď idem do práce, asi 99% ľudí čumí do mobilov, pozerajú videa alebo listujú Instagramom... a majú sluchátka. Pôsobia na mňa ako roboti :-D  Ja sa len kochám okolím, a krútim hlavou, ako bez tých mobilov snáď nemôžu byť ani 5 minút.

19 slunecnyden slunecnyden | Web | 7. března 2019 v 18:31 | Reagovat

[16]: Bez mobilu to prostě dneska už nejde :-) Tak pozor na kluka, aby ti neobvolal známé. Dcera si takto telefonovala :-) Oni jsou děti hodně všímavé. Nebo nevymazal data. To se také kamarádce stalo :-)

[17]: Tinko, máš pravdu, za volantem mě to ani nenapadlo. To je fakt už přes čáru. V situacích, které jsem psala já, se vlastně nicmoc nestane. To v autě neplatí.

18] Tak to ještě štěstí, že to máme tak "drahé" :-) Je to strašná závislost.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Blogoví přátelé: nejen...
www.reveriedreams.blog.cz - vymyšlené příběhy
www.tinka77.blog.cz - oblečení barbie
www.dasatomaskova.blog.cz - na křídlech vážky
https://humanlizards.blogspot.com- kreslení,básně
www.veki.blog.cz - kamrlík
http://ublondyny.blogspot.com/
http://miric.unas.cz/
http://marijakesfoto.blog.cz/-cestování
http://ohnice.blog.cz/
http://australsky.blog.cz/
http://vceliraj.blog.cz/