Jyoti-Anděl zavolal mé jméno

8. března 2019 v 17:05 | LeS |  Shlédnuto, přečteno, slyšeno-recenze
Knížka mi připomněla můj vlastní živý sen. Šla jsem zahradou s rozkvetlými stromy, rozpustile jsem s nimi zatřásla a vstoupila do chrámu. Tam jsem uslyšela jedinou větu: "Jsi připravená." Ale na co? Chtěla jsem se ptát, ale věděla jsem, že nemám. Na odpověď jsem si musela počkat několik dnů.
Knížka "Anděl zavolal mé jméno" je o probouzející se energii kundalí. Byla pro mě těžko pochopitelná a zároveň osvobozující. Prolíná se v ní autorčin reálný život, její sny a vize, a je doplňována citacemi z knih, hodících se k tomu, čím autorka právě prochází. Na některém místě je napsáno, že kniha se nečte rozumem, ale srdcem. A tak jsem ji také chápala.
Autorka zažívá strašlivé bolesti a tělesné změny, ale podle ní se jedná o postupující transformativní energii. Potkává řadu duchovních učitelů, které ji ve správném okamžiku posouvají dále a pro ni i vysvětlují, co se s ní právě děje. Zároveň ve snech vidí symboly a obrazy, jejichž významy poznává postupně a kruh se uzavírá v poslední kapitole.
Knížka mě určitě zaujala. Popisované symptomy bych definovala spíše jako schizofrenii a ne něco, čím si prošla řada lidí a slouží k otevření a vyčištění duše. Autorka sama vyjadřuje několikrát nepochopení ze strany okolí a naší "západní" kultury. Naštěstí jí rozumějí například indiáni, nebo duchovní učitelé "východního" náboženství.
S autorkou jsem prošla několik let a silných zážitků, i když prožitky jsou nezprostředkovatelné. Přemýšlím, zda bych ji doporučila například lidem, jejichž blízcí jsou duševně nemocní... Psychiatrům...?
Je psána s otevřeností. A určitě obdivuji, co autorka dokázala v reálném životě. Určitě bych se nechtěla vydat její cestou. I když možná takto očisťuje nejen sebe, ale i dalších 7 generací...
Moc se mi také líbil dovětek o poradním sboru babiček. Myslím, že si stále málo vážíme moudrých starších, přírody a naší Země.
A pokračování mého vlastního snu? Po několik dnech jsem se vrátila zpátky do chrámu. Byla jsem připravená na to, poznat to nejdůležitější. Bylo mi řečeno: "Nejdůležitější je harmonie." Těžko se popisuje, co vlastně to slovo znamená, protože jsem prožívala ten pocit vnitřního klidu a vyrovnanosti. "A co mám dělat s negativními energiemi?" ptala jsem se. "Nech je procházet. Vyjádři psaním, tancem, malováním..." Odcházela jsem a stromy bych nejraději s láskou objala.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 tinka77 tinka77 | Web | 9. března 2019 v 21:55 | Reagovat

Keď sa chce človek učiť- učiteľ sa nájde. A asi to najhlbšie poznanie nájdeš na dne svojho srdca. Veľa si rozdala- vracia sa ti to späť :-)

2 ejnuleta ejnuleta | 10. března 2019 v 10:57 | Reagovat

Prosím o vyplnění dotazníku pro bakalářskou práci na téma Vliv terorismu na cestovní ruch v Egyptě.
https://egypt-a-terorismus.vyplnto.cz/
Budu moc vděčná za vás čas.

3 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 10. března 2019 v 17:30 | Reagovat

Už jen z tvé recenze mě kniha velmi zaujala, nepochybuji o tom, že to musel být obrovsky silný příběh...obdivuji takové lidi, kteří se vymaní ze spárů svých démonů.

4 Veki Veki | Web | 10. března 2019 v 19:26 | Reagovat

Člověk jde po cestě, neví kam vede, někdy se ocitne v temném údolí, někdy zase na slunečné pláni... někde jsem teď četla takový dotaz do pléna: Jak vás změnily děti? Mě asi hodně v tom duchovním smyslu. Začínám chápat tu důležitost harmonie, pokory a lásky k přírodě. Člověk si k tomu musí dojít, různými cestami, skrz různé zkušenosti. Také mmoc obdivuji lidi, kteří mají tu sílu dostat se ze stínu vlastního strachu a roztáhnout křídla.

5 slunecnyden slunecnyden | Web | 13. března 2019 v 11:36 | Reagovat

[1]: Máš pravdu Tinko, tohle je napsáno i v knížce - "když je člověk připraven, učitel se najde". Mě takto hodně posouvají knížky :-) Děkuji, dostávám toho spoustu .-) Třeba i hezké komentáře od tebe.

[2]: Nechávám komentář jen kvůli tomu, že chápu, že nějak oslovit lidi k vyplnění musíš. Dokonce jsem i vyplnila, i když na některé otázky je vlastně stejná odpověď.

[3]: Leri, já raději tu skříňku s démony se snažím neotvírat .-) Nevěřím na minulé životy, ale věřím, že si dokážeme  "procítit", co tady už jednou bylo. Pročištění duše může pomoci, ale jak jsem bylo psáno i v téhle knížce - je to hodně náročné a bolestivé a možná i nikdy nekončící proces.

[4]: Veki, já mám přátele mezi lidmi duševně nemocnými, protože mě tam prostě osud zanes :-) A pořád se ptám, kde jsme se zastavili - proč nepřeskočíme tohle období a nemůžeme zas žít bez nemoci... Děti obohacují, učí nás stejně jako my je. Byly by války, kdyby si všichni uvědomovaly zázrak zrození, dětský úsměv, nadšení, jejich bezbrannost a bezelstnost...

6 Sugr Sugr | E-mail | Web | 13. března 2019 v 17:47 | Reagovat

Hodně "emotivní" článek, hodně zajímavých příběhů a tvých snů. Říká se, že sny jsou naše myšlenky. Já doufám, že to tak není. :-(

7 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 13. března 2019 v 21:34 | Reagovat

Pro každého se hodí jiná cesta...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Blogoví přátelé: nejen...
www.reveriedreams.blog.cz - vymyšlené příběhy
www.tinka77.blog.cz - oblečení barbie
www.dasatomaskova.blog.cz - na křídlech vážky
https://humanlizards.blogspot.com- kreslení,básně
www.veki.blog.cz - kamrlík
http://ublondyny.blogspot.com/
http://miric.unas.cz/
http://marijakesfoto.blog.cz/-cestování
http://ohnice.blog.cz/
http://australsky.blog.cz/
http://vceliraj.blog.cz/