Červenec 2019

Jíst, meditovat, milovat – Elizabeth Gilbertová

31. července 2019 v 18:27 | LeS |  Shlédnuto, přečteno, slyšeno-recenze
Elizabeth Gilbertová prochází těžkým rozvodem a současně komplikovaným novým vztahem. Útěchu nachází v psaní deníku, začne se učit italštinu, objeví fotografii krásné vyrovnané guru z indického ášramu a služebně navštíví na Bali léčitele, který jí předpoví, že se na Bali vrátí.
Když se uzavře jedno její životní období a rozvede se, rozhodne se tedy navštívit 3 země na I - Itálii, Indonésii a Indii. A v každé z nich strávit 4 měsíce. V každé zemi se zcela oddá tomu, co nabízí, setkává se s lidmi a získává přátele.
V Itálii ochutává jídla a zažívá rozkoše. V Indii stráví celý čas v ášramu a věnuje se meditaci. V Indonésii - na Bali - pomůže druhým a zamiluje se.
Knížka popisuje životní cestu a pocity, které jsou zpočátku bolestné, ale postupem dochází k očištění a znovobjevení síly a knížka končí skutečným happy-endem.
Je to otevřená zpověď. Trochu se pojisuje historie Bali, ale jinak se jedná spíše o rozhovory a situace, z kterých poznáváme specifika jednotlivých zemí. Itálii poznáme prostřednictvím Luka Spaghetti a Giovanniho, u kterého se učí italštinu a Švédky Sofie, která se přijela také učit italsky. Ostatně italština je tak krásný jazyk, že jsem se ho i já rok učila. Jen pro tu zpěvnost. :-)
V ášramu v Indii nepotkává guru z fotografie, ale zato nachází svérázného Richarda z Texasu, který má trefné rady, Svámidží - instalatéra a básníka. Dávají jí zabrat meditace a především ranní zpívání Gurugíty, která má 182 slok. (Tu jsem si našla na youtobe a zpívána ženským vysokým hlasem není rozhodně tak strašná). Ale nakonec se vším prokouše a je blízko osvícení i vyřešeného vlastního života.
Tak přicestuje na Bali. Mezi usměvavé lidi, které mají pevné náboženské rituály, ale také problémy. Potkává léčitelku Wajan a její dceru Tutti a s pomocí přátel vybere peníze na jejich dům. Potkává i kytaristu Judhiho z Jávy, který žil v Americe než byl vyhoštěný, a na Ameriku stále vzpomíná, i když ví, že se nemůže vrátit. A pak je tu samozřejmě Ketut Lijer - malíř a léčitel. Ten jí předpověděl, že se na Bali znova vrátí. Dostává duchovní rady, z nichž se mi nejvíc líbí "usmívat se játrama" (usmívat se tak, že se usmívají i vnitřní orgány). A potkává i Brazilce Felipe a tím i fyzickou lásku.
Dřív než jsem četla knížku, jsem viděla film s Julií Robertsovou. Trochu mi v knížce vadil překlad oslovení Potravinářko místo filmového Kobylko. Přece jen Kobylko je hezčí, i když až v knížce jsem pochopila, že je to proto, kolik toho sní :-) Film je víc líbivý a romantický, kniha víc duchovní a meditativní.
Z knížky jsem cítila pozitivní energii a odhodlání, i když dochází někdy k těžkému boji (často sám se sebou). A stávají se přesně ty situace, které mají být. Vše je tak, jak má být :-)

Blogoví přátelé: nejen...
www.reveriedreams.blog.cz - vymyšlené příběhy
www.tinka77.blog.cz - oblečení barbie
www.dasatomaskova.blog.cz - na křídlech vážky
https://humanlizards.blogspot.com- kreslení,básně
www.veki.blog.cz - kamrlík
http://ublondyny.blogspot.com/
http://miric.unas.cz/
http://marijakesfoto.blog.cz/-cestování
http://ohnice.blog.cz/
http://australsky.blog.cz/
http://vceliraj.blog.cz/
http://zjinyhosveta.blog.cz/
www.supice.blog.cz - moudra