Leden 2020

3knížky s humorem

27. ledna 2020 v 17:07 | LeS |  Shlédnuto, přečteno, slyšeno-recenze
Moc předsevzetí si již nedávám. Ale když přemýšlím, co zlepšit, je to "víc se smát". A protože věřím tomu, že ke mě přijde ta správná knížka ve správný čas, vybrala jsem si v knihovně při procházce mezi regály hned tři humorné knížky. Dvě mě zaujaly jménem autora, třetí obálkou.
Všechny mají společný nadhled nad životem, umění smát se sám sobě, humorné vyprávění. A všechny mají v sobě i lidskost, žádná není krutá, posměvačná,... jen člověk někdy vrtí hlavou, co všechno se může stát, a někdy se i zasměje, že se to nestalo jemu. Neboť život je tragédií i komedií - záleží na tom, z jakého úhlu pohledu se člověk dívá :-)

Ivanka Devátá, Jiří Devátý - Pravé domácí
Co se vybaví vám při tomto názvu? Mě pravé domácí koláče. A na ty jsem (nadneseně) byla pozvána a k tomu vyprávění příběhů, které zažila jedna rodina. Takové, co se povídají mezi známými, vtipné historky, vzpomínky, které po čase pobaví… Knížka je rozdělena na několik částí: O dětech, o partnerských vztazích a rodině, o tatínkovi a muzice, o studiích a zaměstnání, o sportu, o přátelích a známých. Obdivuji, kolik si toho rodina paní Deváté dokázala vymyslet - na sebe i na druhé - a že si to všechno i tak hezky pamatuje a s vtipem předkládá čtenářům.

Karel Šíp - Karneval paměťových buněk
Bavič Karel Šíp vzpomíná s humorem na některé situace, které se mu v životě staly. Nebo píše o tom, co se mu honí právě hlavou. Někdy mi to přišlo, že jde o to, vymyslet co největší hloupost. Ale přitom takovou, aby dávala smysl a byla něčím podložena. Je to lidový humor, nenáročná knížka, u které se člověk pobaví. Názvy kapitol například: O mé (neopsané) maturitní práci, O hodnotě autogramu, Veselé hrátky se státními svátky, Nemám svýho cvokaře!... Knížku doplňují humorné ilustrace výtvarníka Jiřího Slívy.

Ivan Krejčí - Neskákejte z okna, když se zrovna nedaří
Jak se s nadhledem podívat na cestování vlakem, techniku kolem nás, sport, soud, rauty... nebo své bližní. Dozvěděla jsem se toho hodně a hodně jsem musela i souhlasit. Také na počítačové myši nepotřebuji například šest tlačítek, když mám jen pět prstů, a nevyužiji ani ty tři, které tam nyní jsou. Souhlasím i s tím, že do češtiny se montovalo příliš mnoho lidí a tak teď máme jednu z nejtěžších řečí, kde je spoustu pravidel a pokud pravidlo nevyjde, jedná se o výjimku z pravidel... A takových zajímavých úvah je v knížce hodně. Je doplněna vtipnými ilustracemi Lubomíra Lichého. Takže než skočíte, zkuste tuto knížku.

Anebo kteroukoliv jinou .-)

Depresivní zima

20. ledna 2020 v 17:07 | LeS |  Výlety
Na víkend hlásili, že bude sněžit. Vydala jsem se tedy na procházku (13 kilometrů), s nadějí, že vyfotím přírodu s bílým popraškem, nebo alespoň nějakou tu sněhovou vločku. Teplota šla ale nahoru, obloha zůstala zatažená. A tak fotky s kompaktem jsou s bílou oblohou, s bleskem, na některých místech přesvícené... Zkrátka výsledkem je sbírka depresivních fotografií z jara nebo podzimu, ale určitě ne z ladovské zimy :-)
Cesta byla hodně blátivá a bláto se nabalovalo na boty. Ani nevím jak, ale byla jsem zmazaná do půli lýtek. A stromy natahovaly své větve, kterými se chtěly dotknout zbloudilého člověka.
Jednu výhodu tahle smutná zima měla - vyfotila jsem potok, který jindy jen slýchávám, jak zurčí a klokotá. Jindy je chráněn nepřístupnou zelenou záplavou. Probojovala jsem se přes pár starých kmenů a větví a spatřila ho - ano, skutečně existuje. Nevypadá na to, ale zůstává i v horkých létech.
Miluji tyhle lesy. Zvěř v nich má klid. A člověk se pokochá přírodou v každé roční době. Tento balvan odpočívá. Obrušován větrem a vodou, pokrytý mechem a lišejníky... Kolik ten už zažil zim. Společnost mu dělají pracovití mravenečci.
Mech pokrývá i stromy. A dává tak tomuto smutku svěží zeleň.
I tady se však kácí, naštěstí ne tolik, aby to v lesích bylo znát. A jsou zakládány nové školky.
Kdo má dobré oči, uvidí v dálce vpravo malou kapličku :-) Ve skutečnosti určitě .-)
Tenhle malý rozložitý strom vedle břízy je náš "rodinný" :-) Když jdeme kolem, musíme k němu zajít. Z cesty není vidět. Ale odmění svojí krásou a výdrží. Roste v kamenech a pod ním je už jen sráz.
A ať je trochu veseleji - bukové listí na zemi. Pravda, mám z podzimu fotografie ozářené sluncem, které jsou mnohem přívětivější, ale i tady je vidět troška barevnosti. Je libo brouzdat spadaným listím? Zde je dovoleno .-)
A pohled na krajinu - rostou tu nové stromky, ale ještě jsou v dálce vidět ty staré a dole na zemi vysoká tráva. Tenhle pohled je konejšivý. Člověk vyjde z lesa, ale vlastně v něm stále zůstává.
A za odměnu za zhlédnutí nakonec malé telátko. Tak jsem přece jen zachytila trochu té bílé :-)
Děkuji a krásné zimní dny.

Šetříme

13. ledna 2020 v 17:21 | LeS |  S nadhledem
Myslím, že není člověk, který by se chlubil - "já mám peněz, že nevím, co s nima." Téměř každý, má málo. I když má hodně.
U nás babička s dědou šli do důchodu, a tak byla svolána rodinná rada. Bude se šetřit. Trochu mě to vyděsilo, protože už teď
- ovoce a zeleninu máme ze zahrádky
- chováme slepice a králíky a prase dostáváme výměnou od strejdy
- jogurty kupujeme jen bílé a dáváme si do nich naše marmelády
- pečeme koláče místo sušenek a zákusků
- nachlazení léčíme bylinkami, které nasbíráme a usušíme
- v létě chodíme do lesa na houby a na borůvky
- máme nejlevnější a nejpomalejší internet
- vodu z mytí používáme na splachování záchoda
- o i-phonu, značkovém oblečení a bezdrátových sluchátka si dcera nechává jen zdát
- když si chceme s dcerou dopřát, koupíme si hermelín, který jíme tři dny
- věci opravuje děda, pokud se dají, takže mám třeba 15 let starý fén
- chodíme do knihovny, tak knížky nekupujeme
Ano, máme mezery, mohli bychom například chodit spát se slepicemi a nechat se budit kohoutem, abychom ušetřili elektriku na svícení, mohli bychom si pořídit ovci na vlnu a dělat svetry a přikrývky, a taky bychom mohli přebytky ze zahrady prodávat a ne darovat...
Ale že nebude něco v pořádku jsem zjistila, když jsem přišla domů s radostí, že jsem "dostala prémie" a dcera na to "hurá, konečně se najím a vykoupu."

PS: Nebojte, neumíráme hlady, pokud se tedy v létě urodí :-)
domácí vafle v troubě

Co nás čeká 2020?

6. ledna 2020 v 16:42 | LeS |  Normální den
Dnes jsem přišla do práce a jedna kolegyně měla tampon v nosu, druhá šrám na čele a třetí chytl zub. Tak jsem si vzpomněla na předpověď roku, kterou jsem vyslechla a hned jim řekla, že tento rok budou zvýšené problémy s hlavou. Poděkovali mi a řekli, že jsem jim to měla říct dopředu.
Tak i vám předkládám pár myšlenek z předpovědí Joachimové Evy (čínský horoskop) a Richarda Stříbrného (horoskop podle planet). Je to to, co si pamatuji, pro podrobnější předpověď doporučuji navšívit jejich stránky. Také si přesně nepamatuji, kdy začíná ten astrologický a kdy ten čínský rok...
Jak se spoustu lidí těšilo na tento rok, že bude snad lepší než předchozí, tak hned v úvodu zklamu. Očekávat nejhorší, doufat v lepší a být překvapena, že to bude skvělý rok. Asi tak.
Díky Marsu bude více agresivity, více konfliktů (to potvrzuje i čínská kovová krysa a ve zprávách USA versus Iran), bude také více zemětřesení, sopečné činnosti, hurikánů (měl by to být větrný rok). Sněhu se snad dočkáme, i když v pozdějších měsících. Pršet nadměrně určitě nebude, i když semtam nějaké záplavy by být mohly. Celkově do půli července by to mělo být v pohodě, ale pak začnou těžké měsíce, a bude lepší sedět doma a nevycházet, do prosince .-)
Kovová krysa nám zas říká, že nejlepší budou kastroly a konvice - na každý konflikt uvařit jídlo nebo aspoň kafe a vše řešit v klidu, komunikovat a neposílat SMS, kterými bychom mohli zapříčinit nepochopení a bylo by těžší následné žehlení. Peníze by se k nám měly hrnout, a když přijde nějaká krizička, proud by nám měl přinést něco lepšího. Pokud se chytíme správné příležitosti.
Obě předpovědi se shodují v tom, že to chce stát nohama na zemi, zabezpečit naše potřeby, pilně pracovat, a následně se obrátit do sebe a meditovat, přemýšlet, zavřít se do jeskyně a duchovně růst. A obě dodávají, že to jsou karty, které máme před sebou, možnosti, ale co se opravdu stane, závisí na nás. Na našem chování k sobě, druhým, Zemi....
A tím bych skončila. Není třeba se bát, ale pracovat, komunikovat, uklízet venku i v sobě, pochopit, a bacha na ty, co nás chtějí vytočit - oni za to nemusí moct a nemusí to tak ani myslet. Já si vytáhla jednu andělskou kartu na tento rok a tou je "odpuštění". Takže to krásně uzavírá. Když už nás tedy někdo naštve, odpouštějme.
Krásný rok 2020 (ale vypadá dobře) :-)
Blogoví přátelé: nejen...
www.reveriedreams.blog.cz - vymyšlené příběhy
www.tinka77.blog.cz - oblečení barbie
www.dasatomaskova.blog.cz - na křídlech vážky
https://humanlizards.blogspot.com- kreslení,básně
www.veki.blog.cz - kamrlík
http://ublondyny.blogspot.com/
http://miric.unas.cz/
http://marijakesfoto.blog.cz/-cestování
http://ohnice.blog.cz/
http://australsky.blog.cz/
http://vceliraj.blog.cz/
http://zjinyhosveta.blog.cz/
www.supice.blog.cz - moudra